Hledej

neděle 18. března 2012

The Prince and the Showgirl (1957) - 60%

Princ a tanečnice
My Real Week With Marilyn #7

Speciální týden s Marylin Monroe zakončí snímek, který ho vůbec celý způsobil. O zákulisí vzniku Prince a tanečnice přeci částečně pojednávalo loňské My Week With Marilyn. Nyní je čas uzavřít tento cyklus a možná zpětně (ne)docenit oba filmy nebo celou hereckou kariéru této světoznámé herečky.

Princ a tanečnice vychází z divadelní hry The Sleeping Prince a pojednává přesně o tom, co nosí ve svém názvu. Tedy o románku mezi velkovévodou (princ regent) jedné fiktivní balkánské monarchie a tanečnicí jednoho britského zábavného klubu. Při jeho návštěvě si regent Charles (Laurence Olivier) vizuálně oblíbí tanečnici Elsie Marinou (Marilyn Monroe) a rozhodne se ji pozvat do svého sídla. Při veškeré anarchii v jeho zemi a pozornosti při korunovaci britského krále by si rád dopřál jeden večer zábavy. Ovšem netuší, že Elsie je původem Američanka a má k vytříbenému chování podle britských etiket daleko. Lacině se sice svést nenechá, ale do velkovévody se bezhlavě zamiluje. Což přinese nejeden problém. Po nezdařilém večeru se musí Charles věnovat důležitým politickým záležitostem a bujícímu komplotu vůči jeho osobě. Netuší, že všudypřítomná a správně ironicky přidrzlá Elsie vnese do jeho chladného života trochu pozdvižení. A trochu té skutečné lásky. Jenomže co s tím, když se za pár dnů musí s celou delegací vrátit zpátky do Carpathie...


Setkání Laurence Oliviera s Marilyn Monroe mělo vytvořit dokonalý divácký hit. Spojení filmové (a divadelní) legendy s mladou a oblíbenou krví zaručovalo předem úspěch. To, že samotné natáčení připomínalo malé peklo, se naštěstí neprojevilo na konečném produktu. Žádná nevraživost a apatie se ze zákulisí na plátno nepřenesla a je to jedině dobře. Herecké výkony obou představitelů jsou vzhledem ke svým úlohám dostačující. Režisér a hlavní mužská role zároveň sice svůj německý akcent a cholerické výstupy trochu nadsazoval, ale o to víc aspoň vynikla komičnost této váž(e)né postavy v kontrastu s dívkou od rány, která si nebere servítky. Marilynina postava je tradiční kombinací potřeštěné dívky se ztělesněným půvabem. Zde navíc přidává do své role i určitou dávku vychytralosti a rozumného uvažování.

To vše jen do míry, kterou dovoluje scénář. Nejde se zbavit dojmu, že z té zápletky šlo vytěžit mnohem více, některé scény působily příliš uspěchaně a bez některých by se film zcela obešel. Přes velké ambice vznikla úsměvná romantická epizodka v drahých kostýmech a okázalých kulisách. Ne, že by některé situační či dialogové vtípky nefungovaly, ale v podobném stylu vznikla celá řada lepších romantických komediích. I kdybychom se zaměřili pouze na padesátá léta minulého století. Ale bez všech těch přirovnání je Princ a tanečnice příjemným snímkem, který neurazí, místy upřímně pobaví a příjemně uplyne. To rozhodně není málo.

"Oh, don't give me that. I'm an American citizen, no one can do anything to me. Besides, who cares about your old Balkan revolutions, anyway? You have them all the time."


Co se týká ohlédnutí za některými mezníky platinové blondýnky, bylo plné příjemných překvapení. Krom klasických romantických komedií s muzikálovými čísly došlo i na thriller, film-noir nebo pseudo-western. Ve všech není problém pochopit, proč se Marilyn stala miláčkem Ameriky a postupně i celého světa. O to zajímavější jsou cesty do zákulisí nebo osobního života závislosti na alkoholu či prášcích, které jsou naprostým opakem charakterů ztvárněných na filmových pásech. Ať už je její herectví hodnoceno kladně nebo negativně, bezesporu se zaslouženě zapsala do (filmových) dějin. O to víc by si zasluhovala klasickou biografii, námětů na její pracování by se jistě našlo více než dost. Za vhodně by bylo uvést ještě minimálně filmy jako V osidlech moci, Páni mají radši blondýnky nebo Zastávka v Kansasu. Ale třeba se na ně časem také dostane v samostatných ohlédnutích. Teď už jen dvě vzpomínková videa jako tečka za tímto retro tematickým týdnem...

Známá píseň "Diamonds Are A Girl's Best Friend" z filmu Páni mají radši blondýnky (1953)

A kompilace civilních záběrů.

0 komentářů:

Okomentovat