The Walking Dead - 1. a 2. série (2010 - 2012) - 80%

The Walking Dead

Zombie apokalypsa. Tento specifický subžánr si našel oblíbení u širokého diváckého spektra z několika důvodů. Útočí na primární receptory strachu a podněcuje tak uvažování "co bych v té situaci dělal já?". Ohrožení každodenního života téměř nezastavitelnou (post)smrtící epidemií a potýkání se se ztrátou blízkých. Tento trend filmových nemrtvých proslavil George A. Romero svou sérií o živých mrtvých (první Night of the Living Dead z roku 1968) a v pozdějších letech byl nesčetněkrát upgradeován nebo parodován. Tím se dostáváme až k roku 2003, kdy byl vydán první komiksový sešit The Walking Dead. Který byl o sedm let ambiciozně adaptován do televizního seriálu. Ukousli tvůrci velké sousto nebo se jim podařilo rozčeřit kalné vody zombie žánru?

Před pár dny byl odvysílána finální epizoda druhé série, tak je na čase ohlédnout se zpátky za cestou seriálu televizními obrazovkami. Jen při letmém pohledu na několik stránek původního komiksu je patrná celá řada námětů pro sérii vysokorozpočtových filmů. Převést něco takového do formy televizního seriálu s sebou neslo pochopitelně jak kladné, tak negativní stránky. Pozitivní je poskytnutá plocha, která se může více zabývat jednotlivými postavami a scénám, na které není v celovečerním filmu příliš prostoru. Zároveň je tak možnost věrněji sledovat originální příběh při jeho adaptaci. Negativními prvky je hrozící nataženost a přednost dialogů před samotnou akcí. Televizní rozpočet přeci jenom operuje s mnohem nižšími částkami. Jak k tomu přijdou fanoušci žánru, kteří chtějí vidět hordu nemrtvých a jejich případné kosení partou přeživších? A jak se tyto kladné i záporné stránky podepsaly na samotném seriálu? Nejprve si připomeňme, o čem že vůbec pojedná.

Hlavním hrdinou je maloměstský šerif Rick Grimes (Andrew Lincoln), který se jednoho dne probudí z komatu v nemocnici, kam byl převezen postřelený. Jenomže svět kolem něj není takový, jak si pamatoval. Na živáčka téměř nenarazí, zato na spousty neživáčků ano. Než si uvědomí rozsah této apokalypsy, reflexy mu velí najít svou ženu Lori (Sarah Wayne Callies) a syna Carla (Chandler Riggs). V domnění nalezení své rodiny a bezpečí se vydává do Atlanty. Ta má ovšem do bezpečí daleko a město je již zcela zmítáno "chodci" (jak jsou zombies později překřtěny). Cesta to ale nebyla zbytečná, ve vypjaté situaci narazí na partu přeživších, která je na svém lovu zásob. Na scénu přicházejí postavy Glenna (Steven Yeun), Andrey (Laurie Holden), Daryla (Norman Reedus) a dalších, které Ricka dovedou za jeho rodinou. Jakýmsi interním problémem je skutečnost, že si Lori mezitím začala s Rickovým parťákem a nejlepším kámošem Shanem (Jon Bernthal), který jí a Carlovi pomáhal v nejhorších časech propukající paniky a smutkem ze ztráty manžela. Když je Rick živý a zdravý, musí románek skončit a Shane z toho není zrovna nadšený. Majoritním problémem je ovšem přežívání v lese za městem. Parta provádí výjezdy do města za zásobami, čelí všudypřítomným chodcům a spásu má najít ve výzkumném institutu. Věci ale nedopadnou přesně podle plánů a přeživší se vydávají na cestu do neznáma, doufající v nalezení bezpečného místa. Tolik ve zkratce řada první.

Řada druhá navazuje ihned na konec řady první. Skupinka na cestě narazí na auty zablokovanou silnici a při dramatickém průchodu nemrtvých se v přilehlých lesích ztratí dívka Sophia (Madison Lintz). Převážná část této série se zabývá pátrání po dívce, o jejímž přežití je její matka Carol (Melissa Suzanne McBride) přesvědčena. Rick a spol. mezitím objeví farmu veterináře Hershela (Scott Wilson) s rodinou, kde naleznou chvilkové útočiště. Ale nic není tak klidného, jak se na první pohled může zdát. Vyostřují se konflikty mezi jednotlivými charaktery a bezpečí rovněž vypadá jinak. Hlubší rozebrání děje není při nespoilerování možné.

Seriál do produkce televizní stanice AMC protlačil tvůrce jedněch z nejoblíbenějších filmů všech dob (alespoň podle různých žebříčků) Frank Darabont - Vykoupení z věznice Shawshank (1994) nebo Zelená míle (1999) (oboje adaptace knih Stevena Kinga). Ten si také pilotní díl sám zrežíroval. Jak je u seriálu podobného typu zvykem, velká část rozpočtu putuje do pilotního dílu. Cílem je pochopitelná snaha nalákat diváky a získat smlouvu (a peníze) na zbytek série. Tato preciznost, vyždímat z každého dolaru maximum, je tady ku prospěchu citelně znát. Masky kvanta chodců vypadají výborně, vizuální efekty rovněž, opuštěné budovy a město působí správně chladně a depresivně. Atmosféra, za kterou by se nemusel stydět žádný celovečerní film. Ale její budování stojí cenné dolary, proto se děj záhy přenese do lesů, kde není konfrontace s nemrtvými tak častá. Tento nešvar může řadu příznivců tohoto subžánru brzy odradit - dívat se na zombie seriál s minimem zombie. To je ale pohled poněkud krátkozraký.

Je pochopitelné, že tento problém ubírá body na celkové atraktivitě. Na co je ale potřeba zaměřit pozornost, jsou různé detaily, které se v běžných filmech často neřeší. Psychologická cesta od prvního zabitého chodce, dechberoucí napětí při tichém obcházení konfliků, přebírání zodpovědnosti za životy ostatních, to vše dodává na celkové realističnosti. A právě v tom tkví hlavní síla tohoto seriálu. V žádném jiném filmu nebo seriálu nevypadal tento "konec světa" uvěřitelněji a jeho hlavní hrdinové stejně tak. Ať už si hrají na hrdiny, nebo se nechávají zbrkle unášet svými emocemi, vždy je jejich chování pochopitelné. Hlavní postavy nejsou jednorozměrné a to je rozhodně plus. Jenomže se to nesmí přehánět. Především druhá série je situovaná prakticky jen do jednoho místa a 70% celkového času si postavy jenom povídají či vyměňují názory. Pokud jste se s postavami brzy zžili, nebude vám tento stav zase tolik vadit. Pokud vám jde pouze o zombie-akci, pak bude lepší buď nalistovat stránky komiksu, nebo si pustit nějaký sestřih nejlepších scén.

S tím jak seriál postupuje jednotlivými díly (6 dílů 1. série, 13 dílů 2. série) může být konečný dojem nevyrovnaný. Jsou zde díly, které překypují zajímavými nápady a adrenalinovou akcí, ale také díly čistě konverzační. Lepší než netrpělivě čekat každý týden na jednu epizodu je možná počkat si a pustit si sérii víceméně najednou (ačkoliv má jeden díl 45 minut). Z hlediska výtvarného je potom dobrou zprávou, že úroveň masek a efektů zůstává stále na stejně vysoké úrovni, byť se s většími akcemi čeká několik epizod.

The Walking Dead je rozhodně zajímavým počinem, jehož investice do realizace se vyplatila. Fanoušci komiksové předlohy mohou být rádi, seriál často věrně rekontruuje jednotlivé scény, ale zároveň mu není cizí se od ní i trochu vzdálit a překvapit novým směrem. Výsledné dílo připomíná kombinaci Úsvitu mrtvých (2004) Zacka Snydera (který je remakem stejnojmenného filmu George A. Romera z roku 1978) a 28 dní poté Danny Boylea. A to je rozhodně dobrá vizitka. Více než cokoliv jiného ovšem připomíná videohry. Hlavní postavy jsou přesně prototypy charakterů, které jsou vždy dobré v něčem jiném. A dokonce i tak archetypálně vypadají. To rovněž není žádná vítka. Že se tento nebezpečný pokus vyplatil dokazuje i na kabelovou televizi vysoká sledovanost, která rozhodla o existenci třetí řady. Udrží se seriál svůj již dnes poměrně kultovní status? Neutopí se v přemíře vaty a neokouká se s rostoucím počtem dílů? Na tyto palčivé otázky se dozvíme odpovědi až na podzim tohoto roku. Do té doby nezbývá nic jiného, než čekat. Třeba s filmy jako Zombieland (2009) nebo Soumrak mrtvých (2004).

Oficiální stránka seriálu se spoustou zajímavých informacích.

Season 1

Season 2

PS: Vzniklo i několik oficiálních webisod, které fungují samostatně, ale jsou vlastně prequelem. První díl zde.