Hledej

středa 19. března 2014

300: Rise of an Empire (2014) - 65%

300: Vzestup říše
Řecko - perské války zdaleka nebyly jen odvážnou a krvavou pohádkou o hrstce statečných Sparťanů v boji proti dramatické přesile. Kdepak. Každý účastník elementárních dějepisných seminářů ví, že kromě Thermopyl se bojovalo ještě na dalších památných destinacích. A když se jim nevěnoval Zack Snyder, může se jim věnovat třeba izraelský tvůrce televizních reklam, Noam Murro! Každý jistě ví, že filmová třístovka nebyla originálním filmovým výtvorem, nedejbože snad historickým spektáklem reflektujícím skutečné události. Za vším stojí vizuálně působivé dílo komiksového umělce Franka Millera stejného názvu. Když ten si usmyslel rozšířit sérii o další obrázkové sešity, nemohli ziskuchtivý producenti z továren na sny zůstat nečinně přihlížet. Letos se tak po osmi letech vrací vojska neohrožených bojovníků, aby ve zpomalených záběrech ukazovala výsledky celodenních pobytů v posilovnách. A ani tentokrát nebude nouze o litry graficky výrazné umělé krve.

Vzestup říše je zčásti přímým pokračováním, z části prequelem a z části paralelně vypravovaným příběhem. Kromě Sparťanů se s rozpínajícími Peršany potýkali také Athéňané. Doby městských států si ještě nehráli na integraci a každý z nich se s hrozbou potýkal separovaně. Ale ještě předtím, než král Leonidas položil nejvyšší oběť v úzkém skalnatém průsmyku, proběhla první z těch významnějších bitev u Marathónu. V ní se jako výborný athénský velitel a stratég projevil hrdinný Themistokles (Sullivan Stapleton). A v níž se zrodila silná touha po odvětě krále Xerxese na opačné straně barikády. Oproti předcházejícímu filmu (a oproti faktu, že je film inspirován komiksem s názvem Xerxes) ale není znovu tím nejhlavnějším padouchem snímku. V době thermopylské invaze se musel někdo postarat o koordinaci námořních flotil. Tím někým byla jeho sestra. Nemilosrdná, chladná, uvážlivá a odhodlaná Artemisia (Eva Green) není pro Řeky o nic menší hrozbou. A dokáže jak pořádně zatopit, tak i pořádně potopit.

Putin nad Sevastopolem. Teda, Xerxes nad Salamínou!
Základní plot filmu by bylo naivní verifikovat s historickými událostmi, stejně jako film samotný. Inspirace skutečnostmi je zřetelná, ale nikterak nezakrývá fakt holé fikce. Stejně jako 300: Bitva u Thermopyl je i zde vsazeno na efekt a programátorská kouzla se zeleným plátnem. Jasná digitalizace veškerých prostor už ale nepůsobí tolik zřetelným dojmem. Přesunem z pevniny na moře daly vodní exteriéry prostor k větší hloubce prostředí. Beze změny zůstal zachován fetiš efektních krvavých zpomalovaček, které tvoří podstatnou většinu celé stopáže. O formu jde především a nikdo se nesnaží přesvědčovat o opaku. Ostatně, hlavním lákadlem prvního filmového zpracování bylo věrné převedení ikonických obrázků z komiksu do pohyblivé podoby. Murro v nastaveném trendu pokračuje a dokazuje, že pro něj má minimálně stejný cit, jako výše zmiňovaný Snyder.

Some (wo)men just want to watch world burn...
S vypiplanou vizuální stránkou tak nemůže být žádný problém, vzhledem k úmyslně zvolenému stylu. Ovšem vzhledem k výraznější neměnnosti prostředí, stále stejně působícím klimatickým podmínkám a zaměnitelným mano-a-mano střetům ve slow-motion se prvotní wow efekt celkem rychle okouká. S tím, že ani ona závěrečná bitva u Salamíny nemá ve finále takový impakt, který by si zasloužila. Filmařská "klipařina" naštěstí diváka neudolává nudným stereotypem a stále je se na co dívat. Rozpohybované obrázky podporuje i hutný soundtrack elektronického muzikanta známého pod názvem Junkie XL. Heroická akce je tak doplněna i heroicky hřmotnou podpůrnou hudbou, čímž je audiovizuální zážitek dokonale zkompletován.

Themistokles. Ten s lukem, pekáčem buchet a dobrými úmysly.
Největší slabinou a paradoxně i největším kladem filmu je herecké obsazení. Přestože je film inspirován komiksem Xerxes, samotný perský král si z filmového plátna odkrojil snad sotva deset minut čistého času a je zde víceméně jen jako nejviditelnější pojítko na předchozí snímek. Nejzásadnější problém je postaven na bedra samotného Themistokla. Ačkoliv jeho postava je z trochu jiného (ale obdobně muskulaturního) těsta než král Leonidas Geralda Butlera, zůstává Sullivan Stapleton ve stínu všech ostatních postav na plátně. Oproti ostatním nepřináší filmu žádnou přidanou hodnotu a velice snadno se na jeho postavu zapomíná. Což je u hlavní role celkem zásadní problém. Ten naštěstí vyvažuje jeho protihráčka. Na Evu Green jsou všude sepisovány chvalozpěvy a to zcela oprávněně. A nemůže za to jen full frontal v erotické scéně, za kterou by se nestyděl žádný kabelovkový seriál. Její dokonalá mrcha je stejně nebezpečná jako přitažlivá v každé scéně. Těch je naštěstí více než dost, v budoucnu tak bude film spojován pravděpodobně právě jen s ní.

Z filmu jako je tento se screenshoty dělají samy.
Nová Třístovka (která si svou číslovku v názvu nechala jen pro připomenutí návaznosti na poměrně výdělečného předchůdce) je tak filmem splňující veškeré předpoklady. Je akční a efektní, natočený očekávaným stylem a všichni jeho protagonisté opět mohou ihned propagovat časopis Muscle & Fitness. Je ale zároveň přesně tím typem blockbusterového výplachu, který dokonale zapadá do formule "vidět a zapomenout". Pokud vás nalákaly trailery a veškeré propagační materiály, uběhlých 100 minut času litovat nebudete. Při zpětném reflektování si ale vybavíte tak dvě - tři památnější scény z celého filmu. Netřeba zdůrazňovat, že ve všech hraje důležitou roli právě Artemisia. Takže ano, proč ne. V období, kdy vznikají mnohem větší slátaniny, které mají ještě tu drzost brát se vážně, je Vzestup říše dokonale odpočinkovým výplachem. Výplachem krví!

"Better we show them, we chose to die on our feet, rather than live on our knees!"


0 komentářů:

Okomentovat