Každým rokem přijde minimálně jedno nezávislé romantické drama, které dokáže rozložit divákovo srdce na milion kousků a posléze jej znovu slepit v mnohem pevnější celek. Drama prosazující sílu skutečné lásky, tedy voda na mlýn především beznadějným romantikům. Zdánliví loseři s rozvinutým uměleckým cítěním potkávají svoje osudové partnerky / partnery a poznávají skutečnou sílu citu a bolesti, kterou s sebou přináší. S ověnčením oduševnělého a především smutného písničkového soundtracku jsou všechny ingredience kompletní a může se připravovat klasický indie smažák filmového průmyslu. Jeho síla tkví v jednoduchosti přípravy, o to důležitější je styl výsledného servírování. Stuck in Love shromáždilo všechny potřebné střípky rozmanitého puzzle, výsledek ale není ničím jiným, než jen kýčovitým obrazem slunce zapadajícího nad hlavami jednorožců. Co to znamená?
Josh Boone se rozhodl poskytnout nám tento pohled hned ze třech různých perspektiv. Umělecká duše filmu je koncentrována ve spisovatelské rodince, jejíž členové prožívají vlastní emotivní deziluze po svém. Uznávaný spisovatel Bill (Greg Kinnear) je i po třech letech neustále přesvědčený o tom, že se k němu jeho exmanželka Erica (Jennifer Connelly) jednoho dne opět vrátí. Usnutí na vavřínech minulosti mu pochopitelně jinak nesvědčí a vědomi jsou si toho i jeho děti Samantha (Lily Collins) a Rusty (Nat Wolff). Rozvod rodičů se nejvíce podepsal na Sam, která odmítá přijmout princip láskyplného vztahu a životem letí na křídlech cynismu od jednoho bezvýznamného tělesného vztahu k druhému. Po otci podělila pisálkovský talent a právě jí vychází první kniha. Jablko nepadlo daleko od stromu ani s mladším bratrem Rustym, velkým fanouškem knih Stephena Kinga a momentálně zamilovaným poetou. Příběhový trojzubec na jedné straně vypráví děj o naivitě a důležitosti skutečného citu, na druhé straně o překonávání obraných bariér a na té třetí o překonávání minulosti a schopnosti pokročit v životě dál.
Není lepšího místa pro oduševnělou debatu se zarmouceným otcem než písečná pláž za barákem.
Podobně víceúrovňovým filmem byla třeba i Bláznivá, zatracená láska, pocházející ze stejného kategorického soudku. Ačkoliv ani ta nedosahovala svými kvalitami kdovíjakých výšin, vyprodukovala několik památných a jednu geniální scénu, hodnou zapamatování. Se Stuck in Love je to o poznání složitější. Už od samotného počátku je zcela jasný nejenom cíl, ale také způsob cesty k jeho dosažení. Veškeré zvraty jsou průhledné až běda, čímž se zcela vytrácí jejich požadovaný impakt. V každé dějové linii figurují důležité vedlejší postavy, s nimiž by nebylo problém rozsekat film na tři individuální. A se svěžím scénáristickým přístupem by mohli fungovat zcela bez problémů. Takto je čas jen na představení několika důležitých hybatelů děje, které mají posunout naše hrdiny dále. Ať je to sličná sousedka od vedle Tricia (Kristen Bell), která si s Billem užívá pravidelné mimomanželské zálety bez emoční participace, Rustyho středoškolská láska Kate (Liana Liberato) se skrytými problémy a klasicky idiotsky namachrovaným přítelem, či Louis (Logan Lerman), snažící se Sam dokázat kouzlo čistého, nepovrchního a necynického vztahu.
Liana Liberato - prototyp dívky pro první velkou školní lásku. Tedy tu neelektronickou.
Při svých necelých 100 minutách film odsýpá poměrně svižně a tím, že se odvíjí na prostoru mezi dvěma díkůvzdáními, částečně i maskuje rychlé životní obraty hlavních protagonistů. To však nemění nic na situaci nucené zkratkovitosti vyprávění a o to větší kadenci těžko uvěřitelných klišé. Narační rozštěp tento nešvar podporuje trojnásobně, přičemž si neváhá dopomáhat snad všemi existujícími scénáristickými berličkami k maximalizaci emočního ždímání diváka. Tady ale úplně nefungují, neboť pro ně není budovaný dostatečný prostor a finální vyústění pozorovatele nesemele tak, jaký byl předpokládaný úmysl. Navíc ono morální poselství má možná dobré základy, ale forma jejich interpretace není zrovna nejšťastnější (tedy pokud nepovažujete stalking, marnivost nebo promiskuitu za špatné vlastnosti). Rychlost přeskakování z jedné dojemné nebo cíleně smutné scény k zamyšlení na druhou občas neprospívá ani hereckým výkonům. Protože jsou zkrátka těžko uvěřitelné.
Joudovitý Louis je kupodivu nejnormálnější postavou filmu. Relativně vzato.
Dostáváme se tak k nejsilnější stránce filmu, a tím je herecké složení. To vytahuje jinak zcela průměrnou žánrovku do poněkud optimističtějších čísel. Nejvíce pozornosti bude pochopitelně věnováno roztomilé Lily Collins, ačkoliv je diskutabilní, jestli se k ní podobná role hodí. Ostatní jsou obsazeni typologicky přesně a jak už bylo zmíněno výše, s propracovanějším příběhem by se dalo pracovat s jednotlivými linkami zcela samostatně. Logan Lerman je v podobném žánru jako doma (ostatně The Perks of Being Wallflower bylo svého času nadsazeně glorifikováno v určitých kruzích obdobně), Greg Kinnear jakbysmet a ostatní se zabydlují bez větších problémů. Kvůli přílišnému tlačení na pilu, celkové roztříštěnosti a zkratkovosti však nemohu přistoupit k vysokým hodnocením poměrné většiny hodnotitelů. Nemluvě o samotném (opět zcela předvídatelném) vyvrcholení příběhu a závěrečné (nadbytečné) výpomoci deus ex machina. V záplavě "feel good indie dramat" se tak Stuck in Love poměrně ztrácí a kromě vzpomínky na příjemné herce neposkytne nic víc. Stejně jako ten smažák v řadové putyce. Dostanete přesně to, co si objednáte. Proč si ale nevybrat z menu nutričně vydatnější pokrm?
"I could hear my heart beating. I could hear everyone's heart. I could hear the human noise we sat there making, not one of us moving, not even when the room went dark."
0 komentářů:
Okomentovat