The Wizard of Oz (1939) - 85%

Čaroděj ze země Oz

S vánočními svátky jsou neodmyslitelně spjaty pohádkové příběhy. Přeci jenom se jedná o dny, ze kterých mají největší radost především děti. O první svátek vánoční je tak čas na jeden z nejklasičtějších pohádkových příběhů (nejenom) filmového plátna - na Čaroděje ze země Oz. Fantazijní příběh o kouzelném světě "tam za duhou" vznikl v roce 1900 pod perem spisovatele L. Frank Bauma a inspiroval k tvorbě mnoha dalších rozvíjejících románů a adaptací. Z nich je nejslavnější ta hraná a muzikálová verze z konce 30. let. Následuje žlutou cihlovou cestu předlohy, lehce ji zjemňuje pro citlivé oči mladých diváků a přidává několik chytlavých písniček, jako předzvěst muzikálového období následujících dekád. Oživuje malebné ilustrace kamerami Technicoloru a představuje svoji verzi země za zrcadlem.

Inspirace dílem Lewise Carrolla Alenka v říši divů je zřejmá, když se stejně jako v něm ocitne mladá dívka v tajuplném magickém světě s nejistou cestou domů. Vinu tentokrát nenese bílý králík, ale zkázunosné tornádo. V Kansasu nic neobvyklého. Malá Dorotka (Judy Garland) a její věrný psík Toto (Terry) se nestihnou schovat do krytu a jsou spolu s celým domem uneseni do tajemné země Oz. Země plné liliputánů, čarodějnic a dalších podivných stvoření. K návratu zpět jim může pomoci jedině mocný čaroděj ze Smaragdového města. A tak se vydávají dobrodružnou cestou, během které jim budou dělat společnost i strašák s touhou po mozku, plecháč se sekerou a touhou po srdci a lev s touhou po kuráži. Předtím je však čeká ještě jeden nelehký úkol - přemoci zlou čarodějnici ze západu.

Kansas. There's no place like home.

Kultovní kniha se v roce 1939 dočkala stejně kultovní adaptace, která se do kulturních dějin podepsala stejně tak výrazně. Nebyla ale první. Již v roce 1910 vzniklo němé krátkometrážní dílo, následované v roce 1925 celovečerním filmem s Oliverem Hardym. Teprve až rok Jihu proti Severu přinesl dodnes nepřekonatelnou filmovou verzi, plnou chytlavých písní, krásných kulis, malebného příběhu a jemného humoru. Cesta vzniku nebyla z nejjednodušších a velké množství specifických kulis a hodiny líčení ještě patřili k té lehčí části. Na přípravách scénáře se podílelo půldruhého tuctu scénáristů, na režii se postupně podílelo pět umělců. Nejvíce kreditů z nich získal Victor Fleming, pracující ve stejném roce na zmiňovaném opusu Jih proti Severu. Vizuálně podmanivé dílo z období americké občanské války je možná námětově vzdálené od rozverného fantazijního příběhu, ale filmařský cit nasnímání jednotlivých scén naznačuje stejný rukopis. Za všechny případy jmenujme cílený kontrast mezi sépiovým Kansasem a pestrobarevným světem Oz. Diváci tak mohli být v době vzniku okouzleni stejným způsobem jako Dorotka, objevující zákoutí nevšední krajiny.

Follow the yellow brick road...

Zajímavá je rovněž společenská satira skrytá uvnitř literárního románu. Leckdo může hledat jasně čitelnou paralelu mezi strašákem bez mozku a farmáři, mezi plechovým dřevorubcem bez srdce a neúprosným průmyslem, mezi statným lvem bez potřebné odvahy a politikou a mezi falešným čarodějem a technologií. Pozlátko pro teoretiky pomáhá k užití si filmu z různých úhlů. Z filmového hlediska je Čaroděj ze země Oz primárně pohádkou s několika pěknými myšlenkami nejenom pro nejmenší. Příjemní jsou i všichni představitelé, hrající často několik různých (ale ne zase tak charakterově odlišných) rolí. Ústřední téma oscarové Over the Rainbow je nadčasové, i když dnes už trochu obehrané. Nezpochybnitelný kulturní dopad je zrcadlen v celé řadě dalších děl, samozřejmě včetně dalších filmových / televizních zpracování. V osmdesátých letech vzniklo regulérní hrané pokračování, známá je rovněž japonská animovaná verze. Je neuvěřitelné, že téměř po 75 letech neztratil film nic ze svého kouzla a stále dokáže bavit mladé i dospělé všech generací. Alespoň nějaká pozitivní vzpomínka na předválečný rok 39...

"A heart is not judged by how much you love; but by how much you are loved by others."