Hledej

neděle 29. prosince 2013

The Way Way Back (2013) - 65%

Nezapomenutelné prázdniny
Ideální prázdniny nezačínají tím, že vás mámin nový přítel označí za budižkničemu. Ve čtrnácti letech se to snáší těžce, obzvláště když jsou rodiče po rozvodu a nová rodina má hodně daleko do ideálu. Inu, co naplat, nevlastní sestra je protivná mrcha, mamina je ještě čerstvě zaslepená láskou a její arogantní přítel Trent (Steve Carell) striktně transformuje rodinné tradice dle vlastního zájmu. Tahle letní dovolená bude peklo. Minimálně pro Duncana (Liam James). Pisálci Nat Faxon a Jim Rash (Community) po oscarovém scénáři k Děti moje opět spojili síly a vytvořili další tragikomedii, ve které prosluněné pláže kontrastují s hořkosladkým příběhem rodinného dramatu. Tentokrát se zároveň postavili i za (i před) kameru. Na léto v aquaparcích pod širým nebem si ještě chvilku počkáme, podaří se nízkorozpočtovým Nezapomenutelným prázdninám čekání alespoň trochu zpříjemnit?

Toni Collette a Steve Carell se sešli znovu před kamerou, stejně jako při natáčení Malá Miss Sunshine. Nezapomenutelné prázdniny od ní nejsou atmosfericky příliš vzdálené, jen nenabízejí stejně tak pevný dějový oblouk s jasným motivem. Z hlediska nezávislých filmů, ve kterých introvertní teenager zažívá (ne)šťastná dobrodružství na letní brigádě, není ani příliš originální. Jesse Eisenberg by mohl vyprávět zážitky ze Zábavného parku, Uprostřed nicoty mezi tobogány se nacházel i Anton Yelchin. Mladý Duncan z nich má ale nejvíc nezáviděníhodnou pozici. Jako asociální mámin chlapec se nachází v nepřátelském ekosystému a rány osudu jej neváhají fackovat od rána do večera. Ani krásná blondýnka od vedle (okatá AnnaSophia Robb) nedokáže prolousknout tvrdou skořápku nesmělosti. Depresivní tón je naštěstí ředěn s přítomností plavčíka Owena (Sam Rockwell), který dodá nejenom naději hlavnímu hrdinovi, ale především šťávu celému filmu.

Hubba-hubba!
Jistě, hlavní motiv je hutný a chladně realistický. Mnoho jedinců v něm nalezne kus osobních zkušeností nebo alespoň obdobné pocity. A to jak z hlediska dospívající a samotářské mládeže, tak z hlediska dospělých a jejich nelehkých rozhodnutí. Jenom není dostatečně rozvinut a bez několika zábavných vedlejších postav by vedl od nikud nikam. Hra na nevybíravou a mnohdy nespravedlivou realitu života bez satisfakcí je ale mísena s tradičním "festivalovým" schématem, čili v ní nalezneme celou řadu předem odhadnutelných kliček. Na žánrových pravidlech není často nic špatného a i zde působí jejich implementace vkusným dojmem. Jen chybí jakýkoliv přesah, který by jejich využití mohl zcela ospravedlnit. Nezapomenutelné prázdniny využívají vděčného, ale nijak objevného tématu. Kdo už nějakou tu rodinnou tragi(komedii) viděl, zde valnou většinu příběhových odboček dokáže předpovědět a tím jej už ani potřebně nedojmou. To ovšem neznamená, že by byl snímek emocionálně prázdný - to zcela určitě není. Celou řadu emocí vzbudit dokáže a jako žánrová jednohubka funguje naprosto v pořádku.

Dean-a-ling-a-ling
Nezapomenutelné možná není ani tak zaměnitelné téma nebo prožívané situace, ale samotní aktéři. Potěší Steve Carell v nezvyklé nekomické a ještě navíc záporné poloze. Že neumí hrát jenom ňoumy nebo přímo idioty nás přesvědčil už v Životu podle Dana, komiku se snažil potlačit i v Bláznivé, zatracené lásce. Teprve až tady hraje vyloženě pragmatickou postavu bez jediného komediálního gesta a dokazuje, že s přehledem zvládne i vážné role. Hvězdou snímku je ale bez pochyby Sam Rockwell. Lehkovážný floutek s životem na háku a srdcem na správném místě je přesně ten typ člověka, kterého by si každý přál do party nejbližších přátel. Rozsvěcuje celý film a díky němu zároveň dojde i k určité katarzi. Opět se jedná o standardní klišé, ale v tomto případě nemá nejmenší chybu a funguje přesně tak, jak má. S Duncanem je to poněkud složitější, jeho nešťastná role jistě vzbudí soucit, úplně vcítit se do něj dokáže jen poměrně úzce specifická část obecenstva. A tak pro něj jistě Nezapomenutelné prázdniny zůstanou "jen" příjemnou letní historkou, která občas dokáže chytnout za srdce, občas navodí letmí úsměv na tváři. Pevnější pouto se jí ale tentokrát napoprvé navodit nepovede.

"I don't have a mom, I have two dads. In your face."


0 komentářů:

Okomentovat