Ender's Game (2013) - 65%

Enderova hra

Touhy objevovat vzdálené světy a nechat se unášet proudem vědecko-fantastických myšlenek tu s námi navždy zůstanou. Sice jsme ušli pořádnou dálku mílovými technologickými kroky až za horizont obzoru snílka Julese Verna, ale naše pouť je nekonečná stejně jako naše představivost. Díky sci-fi románům máme možnost nahlédnout do inspiračních myslí jejich tvůrců a stránku za stránkou objevovat fiktivní realitu blízké nebo daleké budoucnosti. Filmový prostor je však omezený a musí spoléhat buď na úroveň technického zpracování, nebo na kvalitní příběh v exkluzivních lokací. Enderova hra patří mezi poměrně rozsáhlé literární série Orsona Scotta Carda a otázka filmové adaptace se letos dočkala konečně odpovědi. Rázem ji vystřídal otazník jiný - dokáže fungovat na i na nutně zmenšeném prostoru a potěší i diváky předlohy neznalé?

Srdcem recenze tak je samotné filmové zpracování a neohlíží na možné základní odlišnosti vůči knize. Dost možná se jedná pro někoho o dost zásadní informace. Předem lze alespoň avizovat, že plátna nenavštívil žádný intergalaktický průšvih. A fanoušci knižních předloh budou mít vždy řadu připomínek prakticky k sebelepší adaptaci, čímž bychom tuto vyselektovanou skupinu měli víceméně vyřešenou. Nutno podotknout alespoň to, že film mapuje první knihu ze série, nositelku stejnojmenného názvu z roku 1984. V ní má lidstvo za sebou mimozemskou invazi broukovitých Termiťanů a doslovné Pirrhovo vítězství nutí přeživší k zamyšlení, jak se v budoucnu dokázat lépe bránit a odvrátit hrozbu s minimálními ztráty. Vznikl program Bitevních škol, ve kterých mladí chlapci a dívky rozvíjejí svůj taktický potenciál a jsou z nich vychováváni budoucí vojevůdci. Mezi nimi je i náctiletý Ender Wiggin (Asa Butterfield), výtečný stratég a možná budoucí spása lidstva. Minimálně to v něm vidí plukovník Graff (Harrison Ford) a rozhodne se na tuto divokou kartu vsadit všechno.

Mandarin, Han Solo a chlapec bez pruhovaného pyžama.

Přestože máme v obsazení takové herecké hvězdy, jako je právě zmiňovaný "Han Solo" nebo Ben Kingsley či Viola Davis, film je věnovaný po právu hlavně mladistvým hercům a herečkám. Asa Butterfield v loňském Hugovi dokázal přesvědčit svým předvedeným výkonem, jeho talentovaná herecká kolegyně Hailee Steinfeld zase zazářila v remaku True Grit. Ani ostatní členové výukového programu nejsou přehlédnutelní a nepůsobí ani stroze jak náctiletí herci v každém druhém televizním seriálu pro mladé. V tomto ohledu měl Gavin Hood (Wolverine) buď štěstí na talenty, nebo schopnost vést si herce dle svých nejlepších možných dovedností. No, spíše ta první varianta... Co plynulosti a efektivnějšímu zážitku brání je ale hlavně celková urychlenost vyprávění. Zde dopadá těžká váha adaptace, kdy má platit jednoduchá rovnice 1 dlouhá kniha = 1 krátký film (jen výjimky potvrzují pravidlo, viz Hobit Petera Jacksona). Snahou o pokrytí celého procesu tréninku po závěrečnou "hru" tak snímek nemá problémy s poklesem tempa, naopak často lapá po dechu z příliš zběsilého sprintu.

Ender při hře jak dirigent při koncertě.

Celková ukvapenost jen podrývá snadnost ztotožnění se s vyobrazeným vesmírem blízké budoucnosti. Naopak vzniká prostor k celé řadě otázek, na které budou znát odpovědi snad jen fanoušci předlohy. Výsledkem této mašinérie je zajímavý mix Hvězdné pěchoty a kanadského seriálu Hvězdná akademie. V kontrastu lehké naivity hřmí epický soundtrack Steva Jablonskiho, který zejména při scénách tréninku ve stavu beztíže dodává zážitku to správné kinematografické kouzlo. Celkově příjemné podívané ubírá drahocenné body zejména samotný závěr. Jeho opodstatnění lze dlouze argumentovat, z hlediska filmové narace padne na úrodnou půdu jen malá množina všech odůvodnění. A je to ohromná škoda. Vzhledem k neoddělitelnosti od literárního příběhu tak můžeme paradoxně vinit asi jen režiséra a scénáristu v jedné osobě. Naštěstí, tam kde příběh trochu drhne, vizuální CGI efekty fungují. Není jich (na sci-fi) mnoho a nepatří k technologické špičce, avšak svůj účel splňují. Přes možná až příliš vypíchnuté nedostatky je Enderova hra kvalitním science fiction filmem a svůj potenciál rozhodně nepohřbila. Uctívanou klasikou se určitě nestane, ale žánrové fandy rovněž neurazí. Ideální film na dlouhý a chladný zimní večer.

"In the moment when I truly understand my enemy, understand him well enough to defeat him, then in that very moment I also love him."