Často si stěžujeme a nedostatek originálních námětů hollywoodské produkce. Sequely, prequely, rebooty, adaptace... vždy se zdá být jednodušší parazitovat na známé značce, než vsadit všechno na jednu zcela neznámou kartu. U blockbusterů to platí dvojnásobně. Čas od času se ale někdo vytasí drápek (peněženku) a zkusí štěstí se svěžím příběhem. Když je tím někým Tom Cruise, sny se rázem realizují snadněji. Spojil síly s režisérem Trona: LegacyJosephem Kosinskim s jasným cílem vystřelit diváka do Oblivionu. Náměty z prostředí postapokalyptického období naší modré planety jsou věrné a hvězdnost statusu hlavního představitele stále nezpochybnitelná. Málokterý filmový kino-zážitek navíc dokáže být intenzivnější, než velkolepé sci-fi. Zatím jsou veškeré předpoklady k úspěchu načrtnuty dobře, podívejme se ale tomuto nablýskanému mustangovi pořádně pod kapotu.
Planeta Země už dávno není zeleným ani betonovým rájem. Během války s mimozemskou invazi nasadilo lidstvo atomové zbraně a za cenu destruktivního vítězství zdevastovalo celý svět. Zbytky přeživších se ubytovali na jednom ze Saturnových měsíců a Zemi obývají jen technici, kteří mají za úkol udržovat v chodu věže odsávající vodu z oceánů a ochranářské drony. Ve troskách totiž stále ještě přebývají nebezpeční partizáni. Tento úkol nyní leží na bedrech efektního týmu Jacka (Tom Cruise) a jeho dispečerky Victorie (Andrea Riseborough). Rutinní práce jde jako po másle, jen Jacka trápí podivně živé sny s neznámou ženou a o místech, na kterých osobně nikdy nemohl být. Svou údržbářskou práci navíc doplňuje zapovězeným koníčkem, sbírá artefakty lidských pozůstalostí a užívá si v malé oáze ve vlastní chatě. Takto pokračují nekonečné dny, než znenadání pronikne atmosférou modul s překvapivou - živou zásilkou...
Domky na kuří nožce nového tisíciletí
Oblivion je originální možná svým globálním námětem, ale bohužel už není celkově originálním filmem. Jak je tato kombinace možná? Všechny jeho aspekty jsme totiž už viděli v jiných snímcích, které na mysli vyvstanou častěji, než by bylo zdrávo. Nejčastěji zavzpomínáme na Wall-E, Moon, Mad Max nebo Matrix. Jistě, ve všech případech se jedná o kvalitní sci-fi filmy. O to je námětová podobnost více znát a rychleji se vytrácí hřejivý pocit z neotřele neokoukaného příběhu. Co na tom, že film jako takový nevychází z žádné literární nebo komiksové série, když obsahuje mix témat z jiných známých snímků. Jistě, stejným způsobem byly natočeny třeba i Hvězdné války, Oblivion se ale snaží celou dobu tvářit vážně. Film si projde poměrně zásadním zvratem, jen jeho budování není zrovna nejšťastnější - však už samotné trailery odhalili podstatnou část důležitého twistu. Snaha o marketingovou efektivnost zde opět trochu přepískla. Jakmile dojde k obrácení mince a vysvětlení smyslu dosavadního vnímání, nedostaví se žádaný pocit zadostiučinění. Film uplyne a ani efektní triky nezakryjí nezanedbatelné logické díry.
My dva a čas.
Závěrečné zklamání se nakonec naštěstí nedostaví, za což lze vděčit především herectví Toma Cruise, pohlednosti Olgy Kurylenko, hlasu Morgana Freemana a elektronické hudbě francouzské kapely M83. Vyobrazené pozůstatky civilizace se omezují jen na velmi málo kousků, efekt Planety opic se tak nedostaví v plné síle. Zato alespoň digitální triky fungují dobře (fyzika letounů, dronů). Při takovém pozitivním shrnutí zase narazíme akorát na jediný problém vyprávěného příběhu. Námět rozhodně není špatný, jen jeho realizace poměrně skřípe. Přitom stačilo jen málo, při troše naračních modifikací by vzniklo kvalitní komorní drama s prvky science fiction, jak se to povedlo Duncanu Jonesovi v Moon. Ne všechno, ale poměrně značná část úsilí tak bohužel přišla vniveč a Oblivion zůstává přinejlepším trochu nadprůměrný film. Není to špatné resumé, avšak v dnešní době máme možnost výběru z rozsáhlé škály alespoň o chlup kvalitnějších děl.
0 komentářů:
Okomentovat