Man of Steel (2013) - 80%

Muž z oceli

Začněme jednoduchou matematikou, přičemž k ruce nepotřebujeme ani kalkulačku. Stačí se jen podívat na žebříček nejvýdělečnějších snímků za poslední dekádu. A výsledek? V záplavě sequelů a adaptací knižních ság spatříme především dvakrát Spider-mana, Batmana, Avengers a nebo Iron Mana z letošního roku. Na první pohled je tak jasné, jaký druh kino-zábavy dokáže vyprázdnit kapsy diváků ještě rychleji, než stačíte říct "Flash". Čísla hovoří jasně a i po odečtení nákladů a zohledněním inflace je jasně zřetelná komiksová nadvláda. Nelze si ale nevšimnout, že naduté prasátko drží především kasovně úspěšnější studio Marvel. Nebýt temně-rytířské trilogie, snadno by se na úspěšné nakladatelství DC Comics z hlediska filmového plátna zapomnělo. Proto bylo nutné zohlednit lačnící diváky a využít zavčas situaci. A kdo jiný by mohl zatuchající slávu přivést zpět k životu, než sám praotec všech hrdinů - Superman.

>> Supermaní speciál zde <<

Úspěchy konkurence není radno podceňovat a potenciální začátek nově obnovené značky nelze vrazit do rukou nenápaditým rutinérům. Když se okolo Muže z oceli začalo skloňovat jméno Christophera Nolana, internetové publikum začalo předčasně otevírat rychlé špunty. Člověk, který dal zapomenout na ocelové bradavky netopýřího muže a nastartoval novou a masivní vlnu zájmu o batmanovské universum, by mohl provést stejnou medvědí službu i pro nagelovaného létajícího superhrdinu. Objevované obavy o stejnou míru snahy o celkové potemnění ale byly pochopitelné. Jedná se přeci jenom o zcela odlišné charaktery, kteří si vyžadují každý individuální přístup. Dokázal si však David S. Goyer udržet potřebný odstup a scénáristicky zohlednit základní rozdíly?

Jor-El s prostorem více než větším. Dobrá volba.

Muže z oceli nakonec Nolan nekočíroval, spíše jej jako šedá eminence ovládal ze zákulisí. Vystačil si jen s rolí producenta a režisérskou sesli ponechal jinému vizionáři - Zacku Snyderovi. Mistr jedinečného vizuálu a efektivních zpomalovaček své zkušenosti se superhrdiny už má, stojí přeci za poměrně zdařilými Watchmeny. Fanouškovská nejistota plynula především z jeho posledního výtvoru, haluzního Sucker Punch, který víc než fungujícím filmem byl směsí videoherních videoklipů a technologickou demonstrací kouzel se zeleným plátnem. Zaslouží si však samotný Superman podobnou vizuální a sterilní onanii? Jak se podaří aplikovat současný trend celkového potemnění a vůbec, ponese se Muž z oceli v tomto duchu? Čas otázek skončil a na řadu přicházejí odpovědi.

Trenky přes gatě jsou pryč. A účes stále drží.

Regulerní reboot za sebou nechává ospalou nostalgii a vydává se zcela vlastní cestou. Tatam je Williamsův orchestr, stejně jako ryze komediální eskapády. Čerstvý origin ale není ani přehnaně seriózní a i přes potřebná oduševnělá témata vážnějšího podtónu je zachována potřebná atmosféra komiksového dobrodružství. Na ploše téměř 150ti minut je vzpomínáno na Clarkovo mládí jen prostřednictvím několika flashbacků, a to jen aby se mohla představit ztělesněná podoba jemu správně vštěpovaných morálních zásad. Stejně, jako Spiderman měl za svého mentora strýčka Bena, Supermam vděčí za správnou výchovu především roli svého otce. A ještě ne jednomu. Adoptivní rodič Jonathan (Kevin Costner) mu pomůže se skromností a ovládání nevšedních schopností, holografické vědomí biologického otce Jor-Ela (Russel Crowe) jej zase připraví na zodpovědný život vůdce lidí, pro něž by měl představovat to, co znamená rodinný erb Elů ve tvaru písmene "S" - naději. Je však lidstvo připraveno na takovéto blízké setkání?

Michael Shannon je jako generál Zod padouchem par excellence.

To jest otestováno záhy. Na scénu přichází hlavní padouch filmu, generál Zod s partou nasupených pohůnků ze zničené planety Krypton a s jasným cílem - "vypůjčit" si Kal-Elovo DNA a založit základy nového Kryptonu na rujnách planety Země. Mohl být námět velkolepější? A co teprve to zpracování! Jakmile totiž dochází k nevyhnutelné konfrontaci a lámání chleba (a ocelových pilířů), musí blednout závistí jak Michael Bay, tak Roland Emmerich. Takhle rozsáhlou a epickou destrukci naše planeta na velkém plátně už dlouho nezažila. Posledních cca 40 minut snímku je prakticky jedna velká akční scéna, která připomene to nejlepší z Matrixu, Thora nebo Transformers. Nebo povedené cutsceny libovolné velkolepé videohry. Nabušené tempo podporuje i hřmějící Hans Zimmer, který jde opět svou ohlušující cestou z Temného rytíře nebo Inception. A k odehrávanému ději se hodí tak dokonale, že dá zapomenout i na slavné famfáry. Film je ale víc, než jen další přehlídkou drahých triků. Zack Snyder z látky ždímal více.

Složení osazenstva Daily Planet není zcela tradiční. Ale rozhodně ne špatné.

A to už při úvodní scéně, které jsou rovněž jednou z jeho specialit. Zde se poměrně důsledně podíváme na poslední okamžiky Kryptonu a dozvíme se více o jeho historii a smýšlení jeho obyvatel. Představení hlavního záporáka už není tak nahodilé, jako v případě druhého filmového dobrodružství z roku 1980. Jeho představitel, Michael Shannon, budí skutečný respekt a ztvárňuje krystalicky čistého archetypálního padoucha, který je hoden každé správné komiksové adaptace. Pokud funguje hlavní záporná postava, je z poloviny vyhráno. Pokud dojde řeč na Henry Cavilla, nového představitele Clarka "Kal-Ela" Kenta, tak zde není moc co namítat. Jeho postava si sice projde krátkým vývojem, nicméně je ustálená stále v jedné rovině. Fyzickou stránku ovládnl na jedničku a vzhledem k tomu, že Superman zase není kdoví-jak komplikovaná postava, novou tvář absorbuje zcela bez problémů. Amy Adams v roli Lois Lane do hry zase vrací trochu toho novinářského zápalu, který u Kate Bosworth značně chyběl. Že nadále zůstává jen objektem k záchraně a značně urychleného citového vzplanutí, je sekundárním jevem, který však může někomu vadit. Laurence Fishbourne má ve filmu pak spíše jen cameo, coby šéfredaktor Perry White (jaký to paradox).

Průlet po orbitu nesmí chybět v žádném filmovém Supermanovi.

Muž z oceli je dokonalým představitelem letního výplachu, který se rozhodně vyplatí vidět na velkém plátně. Při hlubším zkoumáním dějových kliček nevyhnutelně dochází k logickým lapsům, ale příběh o zrození Supermana neměl nikdy být dramatickou sondou trnitého přerodu. Postavu samotnou není jednoduché zručně uchopit a představit zhýčkanému publiku, provedené úpravy přizpůsobení ale byly vhodné a neměly by urazit ani dlouhodobé fanoušky. Snad jen (rádoby) umělecká ruční kamera občas nepěkně zametala s přehlednou viditelností probíhající akce. Té je naštěstí víc než dost a jásat radostí budou jak příznivci správné popcornové zábavy, tak fanoušci videohry Injustice, tak pátrači po drobných "easter eggs" (spoiler 1, spoiler 2). Superman se dočkal adekvátního comebacku a dokázal, že se v záplavě konkurence neztratí ani v novém tisíciletí. Problém nastává s představou dalších (připravovaných) pokračování. Jestli se mají nést v duchu "všechno větší, výbušnější, velkolepější", pak mají rozhodně co překonávat. Laťka je nastavena dost vysoko a ten Metropolis nebude tak snadné celý opravit...

"You just have to decide what kind of man you want to grow up to be, Clark. Whoever that man is, he's going to change the world."