Zero Dark Thirty (2012) - 70%

30 minut po půlnoci

Kathryn Bigelow chce dalšího plešouna a tak dělá, co umí nejlépe. Po Smrt čeká všude se opět vrací do prostředí arabského světa Blízkého východu. Tentokrát nás nechá sledovat průběh pátrání CIA po nejznámějším teroristovy světa po osudovém datu 9/11, Usámu bin Ládinovi. Čeká nás téměř 160 minut hrdého militaristického patriotismu žoldáků, kteří vloni vpravili vrchnímu představiteli Al-Káidy kulku mezi oči? Ne tak docela. Místo hrdinských příběhů členů armády sledujeme po většinu času komorní drama o vlivu válečného konfliktu na odhodlanou a ambiciózní agentku CIA, které za celým procesem stála už od pádu věží World Trade Center.

V centru všeho dění stojí Maya (Jessica Chastain), nováček zaslaný do Pákistánu bezprostředně po teroristických útocích. Cílem americké národní hrdosti a vůbec celého antiteroristického světa je dovést hlavního vůdce obávané frakce fanatických válečníků džihádu před spravedlivý soud. Tedy, spíše mrtvého, než živého. Působení v nepřátelském prostředí plném loajálních stoupenců ale není vůbec jednoduché. Nechvalně známé mučení vojenských zajatců nemá zdánlivě žádný účinek. Do té doby, než čím dál tím častěji zaznívá jméno Abu Ahmed. Mohl by on být konečným vodítkem k rozluštění celé sítě? Možná ano. Nikdo však netuší, kde se tento člověk ukrývá a zda je vůbec ještě naživu.

One woman show.

30 minut po půlnoci nás postupně provede nejzásadnějšími okamžiky desetiletého boje proti terorismu. Od Tora Bora, přes útok na londýnské metro až po finální konfrontaci v pákistánském městečku Abbottabad. Už z tak širokého záběru je jasné, že v popředí novodobého špionážního dramatu bude stát především kupa dialogů, spekulací a vyjednávání se zajatci i s nadřízenými ve Washingtonu. Frustraci z falešných nebo mylných vodítek nahrazuje frustrace z administrativního podřízení a nutnosti čekat na verdikt k provedení dalšího zásadního kroku. To ovšem neznamená, že tyto scény nemají dostatečnou sílu a že snad nedojde i na nějakou tu ukázku skutečné akce.

Učinit správná rozhodnutí není vždy snadná záležitost.

Film nás provede od doby vrcholného zapálení boje proti terorismu až po dobu, když už Usáma nikoho nezajímá. Nikdo nedokáže určit, zda vůbec ještě žije a prioritním hlediskem se stává zamezení potenciálních útoků v budoucnosti. Navíc celá jednotka CIA čelí kritice společnosti i finančnímu oddělení. Jediný, kdo je odhodlaný vést tuhle válku proti větrným mlýnům až do konce, je Maya. I za cenu obětování vlastního bezpečí a soukromého života. Jessica Chastain je tak jediným neměnným prvkem a hnacím motorem celého filmu, v jehož prostředí se vystřídá celá řada více či méně důležitých postav. A přestože je hrají poměrně známá jména, jako Kyle Chandler, James Gandolfini, Joel Edgerton nebo výborný Mark Strong, z hlediska změn organizační struktury v průběhu let nemají příliš prostoru. To ale ničemu nevadí, o zkratkovitosti výstupů nemůže být řeč, neboť každá má své nezastupitelné místo v onom desetiletém intervalu.

Sama proti systémům. Aneb když se v lese kácí...

Kdo alespoň na půl oka sleduje historické události, ví jak celá tahle mašinérie musí zákonitě dopadnout. A Kathryn Bigelow nás o to neochudí. Když se konečně dostane na řadu Seal Team Six, sledujeme v závěrečné půlhodině prakticky jiný film. Kancelářské pnutí vystřídá skutečný pohled na historickou operaci, kterou si neužijí pouze příznivci Modern Warfare série. Napínavý boj s časem vede až ke kýženému konci a možná i satisfakci. Ve stínu těchto událostí vypadají předchozí dvě hodiny jako natahovaná konverzační nuda, ale ve srovnání s takovým Lincolnem se jedná o vrchol zábavy. Především sledujeme rekonstrukci historických událostí v širším rozpětí a můžeme tak nahlédnout pod pokličku evolučního průběhu procesu. To celé s podkresem atmosferické hudby pilného skladatele Alexandra Desplata (který se na území Blízkého východu podíval tento rok po Argu už podruhé).

Achievement unlocked!

Zero Dark Thirty opět cílí na hrdé americké publikum, nicméně bojovníci strýčka Sama nejsou vykresleni jako jednoznační mesiáši, kteří by měli inspirovat masy k verbování do armády. Vzhledem ke značně čerstvé historii je téměř nemožné, aby divák nevěděl, o co se jedná, a tím pádem odpadá potenciál nudy z neznalosti, jako tomu je u řady historických politických dramat. Není příliš ženských režisérek a ještě méně těch, které dokáží natáčet kvalitní špionážní thrillery. A ačkoliv je Bod zlomu přeci jenom přeceňován, exmanželka Jamese Camerona talent bezesporu má. Jedná se tak o další z letošních filmových zářezů, u kterého jsou alespoň ty oscarové nominace pochopitelné. Tak hurá do boje proti džihádu!

"Can I be honest with you? I am bad fucking news. I'm not your friend. I'm not gonna help you. I'm gonna break you. Any questions?"