Dredd (2012) - 70%

Dredd

Já jsem zákon! Tato památná věta se do popkulturních dějin zapsala roku 1977, kdy britské komiksové vydavatelství 2000 AD představilo světu Soudce Dredda. Jeho příběhy se odehrávaly v daleké budoucnosti, kdy kriminalita dávno překročila udržitelnou mez a z policistů se na ulicích staly zároveň i soudci a vykonavatelé rozsudků. Pokud nevymůžou právo po dobrém, mohou rozhodnout o trestu smrti a na místě trest okamžitě vykonat. Jednoduché a efektivní. V této apokalyptické budoucnosti je nejobávanějším soudcem Dredd. Jednoduše řečeno, látka hodná filmové adaptace.

Té jsme se mohli dočkat už v polovině devadesátých let minulého století. Soudce Dredd se Sylvestrem Stallonem byl ale vším, jen ne dobrým filmem. Už začátkem snímku popřel svou předlohu, když si sundal helmu (dle všeho je Dredd známý právě tím, že si svou helmu zásadně nesundavá). To by ale nesměla být v hlavní roli taková hvězda, jakou Sly i v 90. letech bezesporu byl. Přítomnost sidekicka s tváří Roba Schneidera taky kvalitám nepřidala. Už v roce 1993 si s "Rambem" zahrál v Demolition Man a ruku na srdce, ještě v té době neupadal do herecké žumpy zbytečných a nevtipných komedií. Rovněž můžeme pochválit výpravu nebo hudbu Alana Silvestriho. Vše, kromě příběhu a komicky toporného hereckého přednesu hlavního představitele. Svět ještě nebyl připravený na komiksové adaptace a tvůrci si s nimi neuměli poradit. To se mělo o pár let později změnit.

Judgement time.

Dnes už všichni víme, jaký vývoj následoval. V současné době platí komiksové adaptace za nejvýnosnější blockbustery, proto filmaři hledají v odlehlých antikvariátech, kterou látku ještě mohou rozpohybovat na velkých plátnech. A volba padla i na drsného futuristického policistu. Není právě nyní nejlepší čas na reboot značky? Možná. Pete Travis se chytil té příležitosti a na základě scénáře Alexe Garlanda (který napsal třeba 28 dní poté nebo Sunshine pro Dannyho Boylea) vytvořil "erkovou" řezničinu. Přesně takovou, kterou měl film dle předlohy být a kterou před sedmnácti lety být nemohl, přestože mu MPAA udělila stejné hodnocení. Nyní má zákon představovat Karl Urban. A tentokrát s helmou po celou dobu.

Ma-Ma má tužší kořínek, než by se dalo očekávat.

Nacházíme se v americké metropolis budoucnosti, nazývané Mega City One. Kriminalita je tak vysoká, že spravedlnost lze nastolit jenom v mizivém procentu případů. Mezi kriminálními živly roste významné postavení drogové dealerky Ma-Ma (Lena Headey), která ze "svého" mrakodrapu Peach Trees distribuuje novou drogu s názvem Slo-Mo. Aneb filmařská výmluva na časté používání slow motion efektů. Nyní je na Dreddovi a jemu přidělenému nováčkovi se schopností číst myšlenky Andersonové (Olivia Thirlby), aby nastolili pořádek v této extrémně nebezpečné části města.

Nováček Andersonová chce především změnu společnosti.

Netrvá dlouho a příběh začne připomínat jiný film mimo naší distribuci z tohoto roku - The Raid. Po uzavření veškerých východů z mrakodrapu je jediná cesta vzhůru, přes všechny ozbrojené maniaky, až k samotné Ma-Ma. V syrovém prostředí špinavého obydlí se chystá na nejednu přestřelku. Ale tak intenzivní zážitek, jako v případě výše zmiňovaného indonéského krimi thrilleru, nás nyní bohužel nečeká. Jednoduchá námět příjemně připomíná videobéčka z přelomu 80. a 90. let, na které se dnes tolik s radostí odkazuje. Špinavé prostředí a přestřelky mezi jednotlivými bloky dvousetpatrového činžáku jsou rovněž natočeny efektivně, ať už s nebo bez slow motion. Atmosféru potom vkusně dokresluje hudba Paula Leonard-Morgana. Jako celek však Dredd působí až moc sterilně a nad jinými akčními výplachy příliš nevyčnívá. Pokud ale přistoupíme na hru úmyslného béčka, se zklamanými pocity neodejdeme.

Stylizace svou předlohu nezapře.

Dredd minul naší kinodistribuci a můžeme se hněvat jak chceme. Pravda je taková, že bez známější předlohy by svým námětem automaticky putoval na dvd / bluray disky a nikdo by si nestěžoval. Velkou značku se podařilo nacpat do poměrně komorního prostředí a nelze tak očekávat tradiční origin nebo velkolepou sci-fi (za kterou chtěla být považována předchozí filmová verze). Spíše se nám před očima odehraje jedna epizoda z alternativní budoucnosti. A pocity jsou pak zcela jasné. Dredd by měla být minimálně televizní minisérie, tam by tímto stylem dokonale zapadal. Třeba to jednou televizní producenty spolu s právy trkne.

"Negotiation's over. Sentence is death."