TOP 10: Tradiční vánoční filmy

Vánoční čas je tady, hurá! Čas na neupřímné úsměvy a tlačenice v obchodních centrech. Kapitalismus si vybírá svou daň na všech dobrovolných poddaných, kteří se utržení ze řetězu snaží jít po stopách "imperialistických yankee" a za poslední úspory uspořádat velkolepé oslavy. Nesporným důkazem původu tohoto svátečního běsnění je pochopitelně také existence žánrově čistých (a reálně zkreslujících) vánočních filmů. To už patří ke koloritu tradičních prosincových témat a nemá smysl se jim úmyslně vyhýbat. Ono natočit kvalitní vánoční film je rovněž umění, proto se na každoročních žebříčcích točí stále ta stejná jména. V tomto prvním speciálu se proto podívejme nikoliv na adorování (ne)známých a děl, ale spíše si připomeňme, proč tyto snímky tak často můžeme vídat v pravidelných reprízách a doporučeních.

Edward Scissorhands (1990) - 80%

Střihoruký Edward

Střihoruký Edward není přímo vánočním filmem, přesto atmosférou dokonale zapadá do všech požadovaných pozic. Sníh, magická atmosféra, mysteriózní prvky a studie základních lidských vlastností. Tim Burton byl v počátcích 90. let na svém tvůrčím vrcholu a obecenstvo si v té době ještě nestačilo veškeré jeho typické atributy okoukat. Johnny Depp ještě nebyl v hlavní roli za tajtrlíka a fidlátka Dannyho Elfmana působila kouzelným způsobem. Není třeba zdůrazňovat, že Tim je přeborníkem v žánru gotických hororvých fantasy s nádechem jemné romantiky a že Střihoruký Edward je takovým vyleštěným klenotem v tomto zvláštním odvětví. Instantní vánoční klasika se z tohoto filmu stala definitivně scénou, kdy Kim (Winona Ryder) tančí mezi sněhovými vločkami za zvuků melodie Ice Dance.

Home Alone (1990) - 90%

Sám doma

Tak tenhle film není třeba dlouze představovat. Jedna z nejznámějších rodinných komedií o početné a roztržité rodince s jistotou každoročně navštíví televizní obrazovky a zřejmě se nenajde nikdo, kdo by McCallisterovi, a obzvláště jejich synka Kevina, neznal. Dětská hvězdička Macaulay Culkin se na několik let po uvedení stal hollywoodským miláčkem, který už nikdy nedokázal vystoupit ze stínu zašlé slávy. To ovšem nemění nic na situaci, že ani opakované přehrávání neubírá filmu ani trochu na atraktivitě a zábavnosti. A takhle se pozná kvalitní film. Krom ikonického obsazení má na této slávě lví podíl i scénář slavného Johna Hughese a režie Chrise Columbuse, který svůj cit pro podobné žánrovky zopakoval v prakticky naprosto identickém pokračování (a obdobně u prvních dvou Potterů). Dostatečný kredit si pochopitelně zaslouží i John Williams. Nejenom za skvělou instrumentální stránku, ale i za novou vánoční koledu.

The Polar Express (2004) - 60%

Polární expres

Polární expres je poměrně novou záležitostí a rovnou si řekněme, že nedosahuje nikterak závratných kvalit. Robert Zemeckis zde poprvé neskrytě představil svou snahu o technickou revoluci s nahrazením reálných herců jejich CGI modely. A ačkoliv byla výtvarná stránka na dobu svého vzniku výborná, poněkud mrtvolné výrazy digitálních herců už tehdy přiváděly diváky do rozpaků. Když odhlédneme od tohoto experimentálního kroku (se kterým to Robert ještě několikrát, neúspěšně, zkoušel), zůstane nám dobrodružná pohádka s tuctovým poselstvím. Možná tak proto může naplno fungovat pouze na mladší obecenstvo, ale pro to je koneckonců film určen. Stejně jako celé vánoční svátky. Proto buďme při multirolovém řádění Toma Hankse shovívaví, tenhle nablýskaný rychlík nakonec do svého cíle přeci jenom dojede.

The Santa Clause (1994) - 65%

Santa Claus

Ve výčtu rodinných komedií s vánoční tématikou nesmí chybět ani zástupce z produkční dílny Walta Disneye. Možná to je především silným marketingovým zázemím této firmy a schopností prodat svůj film napříč celou zemí. Aby také ne, když nese v názvu jméno nejdůležitější (...) vánoční postavy - Santa Clause. Úkol prodat tuto postavu dostala na své bedra televizní hvězda Tim Allen, který se přes vlastní nelibost proměňuje ze zaneprázdněného manažera do Santova nástupce. Jak je u Disneyho téměř zvykem, ve středu dění je transformace nejenom fyzická, ale především duševní. Přerod cynického businessmana do člověka uvědomělého správným rodinným hodnotám je tak logicky přítomná i zde. Ale jako nenáročný film pro celou rodinu obstojí téměř bez problémů. Ačkoliv nutno dodat, že natočená pokračování jsou už pouze klasickou a nudnou ždímačkou peněz.

Die Hard (1988) - 100%

Smrtonosná past

John McClane (Bruce Willis) se pravidelně objevuje v podobných žebříčcích ve snaze dokázat, že vánoční klasika může vzniknout i z velmi odlišných žánrů. Smrtonosné pasti stačí jen odehrávat se na štědrý den, o zbytek se postará napínavá akce, úderné hlášky, zapamatovatelné postavy a lehký osmdesátkový nadhled. Stačilo jen, aby rejža John McTiernan poslal newyorského policistu Johna do Chicagského mrakodrapu Nakatomi Plaza v okamžiku, kdy jej navštíví terorista Hans Gruber (Alan Rickman) a jeho ozbrojená parta. John McClane se tak musí chopit příležitosti a zachránit svou manželku Holly (Bonnie Bedelia) a všechny zajaté rukojmí. Smrtonosná past rozhodně patří mezi nejlepší akční filmy všech dob a dočkala tří pokračování (a v brzké době se můžeme těšit na čtvrté). Pokud nechcete vidět jen vousatého páprdu v červené bundě, toto je vánoční film přesně pro vás. Yippie Kay Yay, Motherfucker!

National Lampoon's Christmas Vacation (1989) - 90%

Vánoční prázdniny

Nyní zpátky k tradičním zástupcům americké vánoční poetiky a reprízovým stálicím. S rodinou Griswoldů jsme už měli tu čest setkat se při jejich cestě napříč Spojenými státy nebo Evropou. Tentokrát jsou jejich taškařice nataženy na plochu Vánočních svátků a to by v tom byl čert, aby vyšly podle plánů. Na to je Clark (Chevy Chase) moc velký perfekcionista a tak trochu smolař. Ke štěstí všem divákům. Řada správně bizarních skečů spolehlivě pobaví i zarytého odpůrce tradičního veselí. Od úvodní animované titulkové sekvence, přes kácení vánočního stromku, až po příjezd bratrance Eddieho (Randy Quad), bránice zůstane namáhána konstantní zátěží po celou dobu. Tahle se nejenom ctí tradice žánru, ale dokáže se nad ně i povznést a tak trochu jejich nabubřelost shodit. Připočtěte si Chevyho v nejlepší formě a máte jednu z nejlepších komedií 80. let.

Love Actually (2003) - 80%

Láska nebeská

Probojovat se na vrchol léty prověřených tabulek není nikdy lehká práce. Přesto se to Richardu Curtisovi povedlo. Láska nebeská nenabízí jeden, ale rovnou celou mozaiku vánočních příběhů, jejich hlavní náplní je láska a potřena sdíleného pocitu sounáležitosti. Před kamery se postavila smetánka britských celebrit od Rowana Atkinsona (se kterým Curtis spolupracoval na Mr. Beanovi nebo Černé zmiji), přes Colina Firtha, po Keiru Knightley a řadu dalších. Dokud byl Hugh Grant v kurzu, hledal zde jako premiér pochopení jednoduché lásky a než začal Andrew Lincoln střílet zombie po tuctech, vyznával zde nesměle své platonické zamilování  manželce svého nejlepšího přítele. A to je jen fragment všech příběhů, které se podařilo vměstnat na plochu dvou hodin. Přehledně, neuspěchaně a funknčně. Láska nebeská je novodobá klasika, která se zkrátka musí vidět.

Gremlins (1984) - 85%

Gremlins

Hororová fantasy-černá komedie o malých a nebezpečných skřetech patří do řady těch méně tradičních zástupců vánočních filmů, se kterými se stejně každoročně rádi setkáváme. Když Billy (Zach Galligan) dostane malého mogwaie / gizma, netuší, jaké fatální důsledky bude mít nedodržení tří základních pravidel. Ve styku s vodou dochází k "narození" zlých bratříčků a s nakrmením po půlnoci se teprve začínají dít věci. Gremlins jsou dnes hrdým zástupcem kvalitní animatronické tvorby 80. let, která dodnes nezestárla ani o sekundu. O scénář se postaral Chris Columbus (zmíněný o několik řádků výše) a za kamerou stál "žák" Stevena Spielberga Joe Dante. Nesmíme zapomenout ani na hravé score Jerryho Goldsmitha. O šest let později přichází na svět sequel, který ubírá na temnotě a řadí se spíše k mírné sebeparodii. Původní Gremlini tak dodnes zůstávají důležitým zářezem pro celou kinematografii.

The Nightmare Before Christmas (1993) - 80%

Ukradené Vánoce

Ukradené Vánoce Tima Burtona můžeme řadit jak mezi vánoční, tak mezi halloweenské filmy. Pro naše potřeby využijme škatulku první. Tento vizuální opus z producentské mysli Tima Burtona natočil Henry Selick (ale film se pochopitelně prodává přes jméno známějšího z nich) a pojednává o Jacku Skellingtonovi. Kostlivci z Hallowenského městečka, který by rád utnul stereotyp a vnesl mezi obyvatele něco nového. A "to" najde při náhodném přicestování do Vánočního městečka. Plán je jednoduchý - unést Santu a přinést do svého rodného městečka trochu toho vánočního veselí. Jak si s ním ale poradí jeho původní obyvatelé? Tento loutkový muzikál (o jehož hudbu a zpěv se zasloužil Danny Elfman) stále působí velmi svěže a krásně mísí netradiční styly do fungujícího celku. Chytlavé písničky a černý humor pak dotvářejí příjemný kontrast ke všem těm rozjuchaným komediím. A to se cení.

Elf (2003) - 70%

Vánoční skřítek

První desítku uzavřeme bláznivou fantasy komedií z kraje nového tisíciletí, kde Will Ferrell hraje vyhoštěného vánočního skřítka, který hledá v New Yorku svého skutečného otce. Ale protože byl vychován na Severním pólu mezi ostatními skřítky, jeho entuziastický přístup k vánočnímu duchu je diametrálně odlišný od všech těch cynických měšťáků. Včetně jeho otce. Tento film Jona Favreaua (pozdějšího režiséra prvních dvou Iron Manů) se možná příliš neliší od všech těch každoročních svátečních filmů, přesto mezi nimi nepatrně vyčnívá. Samozřejmě hodně záleží na (ne)oblibě komika Willa Ferrella, kde osobní preference předurčují přijetí celého snímku. Naštěstí je tato komedie dostatečně zábavná a vlastně i pohádkově kouzelná. Ale především, má Zooey Deschanel. Zpívající ve sprše. Je nutné dodávat cokoliv dalšího?

To byla první desítka generických vánočních filmů, kterým se každoročně pravděpodobně nevyhnete (minimálně části z nich). A ono je to pochopitelné, neb se jedná o pomyslné vrcholy tohoto nenáročného žánru. A že vám tu něco chybí? Nebojte, následující desítka vytáhne z rukávu další skrytá esa. O kterých se u nás bohužel zase tolik neví. Zůstaňte tedy naladěni a do té doby si zkraťte chvíli touto televizní klasikou, kterou je zbytečné představovat. Ho ho ho!