Hledej

neděle 2. prosince 2012

Argo (2012) - 70%

Argo
Ben Affleck opět vystrkuje režisérské růžky a snaží se diváky přesvědčit o tom, že by mohl být dalším Martinem Scorsesem. A tak si tento lehce jalovější herec vzal na paškál odvážnou látku politického dramatu dle skutečných a poměrně nedávno odtajněných událostí. Po velmi kvalitních snímcích Gone, Baby, Gone a Město už diváci mohli jen netrpělivě očekávat další Benův zářez na režisérské sesli. Látka rozhodně nevypadala nezajímavě a první trailery jakbysmet. Nyní jsme konečně postaveni před hotovu věc a můžeme si ověřit, jak moc chce ke svému Oscaru za scénář (Dobrý Will Hunting, společně s Mattem Damonem) přidat bratříčka za režii.

S politickými thrillery je to v našich končinách obtížné. Tuzemská politická scéna připomíná spíše tragikomedii a zabřednout do systému, tradic a historie kravaťáků za velkou louží nemusí být pro běžného diváka příliš jednoduchá. Krom klasik Roberta Redforda z konce 70. let vznikala celá řada přiživujících se filmových parazitů a většina z nich byla ráda za pozitivní přijetí v konzervativní Americe. Diváci z ostatních koutů světa mohli tak skutečně oceňovat nanejvýše herecké a režisérské schopnosti zúčastněných aktérů, než dramatickou dějovou linku. Největší šanci na globální úspěch tak měli vždy filmy, u kterých se kameraman častěji odpoutával od nablýskaných pracoven a scénárista nabídl univerzálnější dramatický oblouk. Čest výjimkám, jako např. Pan Smith přichází nebo Všichni prezidentovi muži. Nebo právě Argo.

Inteligence si láme hlavy a muchlá tvídová saka
Předem je za hodno zmínit fakt, že se kvalitativně nemůže rovnat s uvedenými klasiky žánru. To ale nemění nic na situaci, že se stále jedná o poctivý kus filmařiny, u kterého se nemusíte obávat typické škatulky "americký politický film". Historické události překračují verbální souboje a dostávají se do pozice skutečných lidských dramat, která jsou sice rámována mezinárodními událostmi, ale fungují na primárně napínavé bázi. A nebojí se ani lehce odlehčenějších tónů. Námět je totiž následovný: v roce 1979 probíhala v Íránu revoluce, která vrcholila vpádem radikálních muslimů na americkou ambasádu v Teheránu. Pouze šesti pracovníkům se podařilo utéct a schovat se na kanadském velvyslanectví. Ale jak dny plynou, je jen otázkou času, než se zjistí, že někdo chybí. Takový úkryt by mohl zúčastněné stát jejich životy.

V Hollywoodu je všechno možné. Ale WGA si nezahrávejte.
S teroristy se nevyjednává, tak jakým způsobem zachránit uvězněné americké občany, kterým už nezbývá moc času k odhalení? CIA k tomu používá procesy exfiltrace, na které je odborník Tony Mendez (Ben Affleck). Jeho úkol je prostý - přijít se záchranným plánem osvobození a útěkem do bezpečí přes vyzbrojené a nebezpečné národní gardy. A volba padla na natáčení fiktivního sci-fi velkofilmu Argo, jehož lokace by měly vypadat jak z Blízkého východu. Volba riskantní, ale může fungovat? Historie nám na tuto otázku již odpověděla, pokud ale její pozadí neznáte, nechte se překvapit filmovým převyprávěním, které se v tomto případě zdá být poměrně odpovídající.

Jedna chyba a celá mise je v háji. A s ní i minimálně 6 lidských životů.
Samozřejmě musíme počítat s notnou dávkou filmového budování napětí, které může být občas v rozporu s reálnými činy, ale minimálně správně funguje. Obzvláště v poslední třetině snímku, kdy se akce dočkává své realizace, je ukazatel diváckého souznění s příběhem na úrovni zadrženého dechu a nervydrásajícího počítání každé sekundy k dobru hlavních hrdinů. Odlehčenějším dojmem působí naopak první třetina, kdy Tony prochází hollywoodskými studii při přípravě tohoto netradičního plánu. Nejenom, že se tak dočkáme věrné rekonstrukce retro reálií dobového Los Angeles (zchátralý nápis Hollywoodland), ale i lehkého dloubnutí do vlastních řad filmových tvůrců. Žel, k celkovému pozitivnímu dojmu postrádá Argo plynulou prostřední třetinu, ve které se prakticky nic moc zajímavého neděje.

Režisér a herci hrají producenta a štáb. Uf.
Mezi další nedostatky patří lehká matnost veškerých charakterů. Zde nikdo vyloženě nezazáří, ať už z důvodů nedostatečného času stráveného na plátně, nebo protože je Ben Affleck. Časté ohlasy na jeho hereckou kariéru je ale potřeba brát s nadhledem, možná to je průměrný herec, ale taky žádná vyložená katastrofa. Zde (a ostatně i v předchozím Městu) sám ze sebe pod vlastním vedením vymáčkl lehce nadprůměrné výkony a ačkoliv ono "redfordovské" charisma stále chybí, dá se tento výkon označit za adekvátní, nerušivý a vhodný. Což je rozhodně pochvala. Ostatní zúčastnění jsou složeny z velkého množství známých tváří, které často vymetají různé televizní seriály, ale se zapamatováním jejich jména je to stále složité. Ve drobných vedlejších rolí tu spatříme Tituse Wellivera (Ztracení), Željko Ivanka (24 hodin) nebo Victora Garbera (Alias). Z těch známějších jmen jmenujme Johna Goodmana nebo Alana Arkina.

V Íránu je i dostat razítko do pasu adrenalinový zážitek.
Argo možná nedosahuje takových kvalit, jako dosavadní Affleckova tvorba, ale stále patří o nadprůměrné filmové zážitky nejenom tohoto roku a nejenom v rámci definovaného žánru. Funguje jak na znalého, tak na historickými událostmi zcela neposkvrněného diváka. Retro atmosféra je fajn a z celkového pohledu vše utíká poměrně plynule, bez výraznějších hluchých míst. Tvorba fiktivního spektáklu pobaví, realizace plánu osvobození napne. To vše pod uvědomělou rukou vedoucího režiséra a s námětem, který napsaly dějiny samy. Lepší thriller do konce roku neuvidíte. Teď už nezbývá nic jiného, než se těšit, kam se Benovy kroky budou ubírat dál. Zatím si vybírá hodně zajímavé cestičky.

"Argo fuck yourself."


0 komentářů:

Okomentovat