Hledej

pondělí 5. listopadu 2012

The Raid: Redemption [Serbuan maut] (2012) - 85%

Zátah
Krev, pot a dechberoucí choreografie bojového umění, to vždy byla doména východní Asie. Domovinou všech kvalitních martial arts filmů byl vždy Hong Kong, nyní se zdá, že svá želíska v ohni má i Indonésie. Právě odtud pochází nejnovější žánrovka, ve které se lámou kosti po desítkách. Styl bojových tanců takového Jackie Chana je zde okořeněn nevybíravou surovostí a agresivitou jednotlivých soubojů. Ivo Uwais ale nepřišel legračně padat. Přišel si probojovat cestu z obsazeného paneláku s hordou bojovníků nejobávanějšího drogového bosse celé Jakarty.

Policejní jednotka rychlého nasazení má za úkol zajmout nebezpečného šéfa drogového podsvětí Tama (Ray Sahetapy), který obývá vrchní patro vysokopodlažního činžovního domu. Ostatní patra obývají většinou členové gangu a další nebezpečná individua. SWAT tým je brzy odhalen a následují krvavá jatka, která se neštítí střelných, bodných, řezacích a dalších životu-nebezpečných zbraní, včetně holých rukou. V tomto pekle je i mladý policista Rama (Iko Uwais) a rozhodně nemá v plánu zemřít. Bitva na život a na smrt trénovaných policistů a řezníků z podsvětí může začít!

Rama se umí slušně ohánět se samopaly...
Celý snímek stojí na dynamické akci, která se až na pár vypjatých scén od začátku nezastaví. A co víc, ona od začátku neustále graduje až k samotnému, fyzicky vyčerpávajícímu, vrcholu, kdy si zúčastnění sáhnou až na dno svých sil. Jedním z hlavních protivníků je Mad Dog (Yayan Ruhian), jež si potrpí výhradně na souboje beze zbraní. Tato houževnatá postava pořádně zatopí nejednomu členovi SWAT týmu a ne všichni budou mít to štěstí vyváznout z tohoto střetu naživu. Zkrátka klasická a archetypální postava pravé ruky bezcitného vůdce gangu.

... bez nich mu to ovšem nejde o nic hůř.
Bojová kouzla nejsou tvořena pouze bojovým uměním pencak silatu nebo širokým arzenálem zbraní, ale šikovným využívání industriálního prostředí polorozpadlého slumu. V boji o život přijde vhod i okolní nábytek a další prostředky, jak to můžeme znát ze skopičin Jackieho Chana. V Zátahu se ale rozhodně krví nešetří. Několikaminutové soubojové scény se vezou na naturalisticky vyobrazeném násilí. Nejedná se o žádný gorefest s prvoplánovými digitálními efekty a hektolitry kečupu, nicméně i přesto je bolestivé byť jen sledovat zápasy jeden na jednoho nebo jeden proti mnoha. Rama se postupně vyprofiluje na osamělého bojovníka, kterému nezbývá nic jiného, než si cestu ven do bezpečí sám vybojovat. Pružný nováček s tuhým kořínkem je motivován nejenom pudem sebezáchovy, ale především svým brzkým otcovstvím.

Mad Dog je možná malý, ale pěkně navztekaný buldog.
Jednoduchá zápletka koketuje i s dalšími tématy mafie a sociálního podtextu chudinských čtvrtí, ale prozřetelně je hlavní zájem věnován akčním sekvencím, na kterých celý film stojí. A zde vyhrává na plné čáře. Veškeré souboje jsou natočeny přehledně a vtáhnou diváka do centra špinavého a bolestivého dění. Atmosféra houstne s každým probitým patrem a střet s mlátící mašinou je nevyhnutelný. Do ultimátního filmového zážitku chybí Zátahu snad jen nápaditější děj. Naštěstí se bez něj v tomto specifickém žánru prakticky obejdeme a jeho jednoduchost alespoň neodtahuje pozornost od audiovizuálního zážitku. Pro fanoušky východního bojového umění a krystalické akce je Zátah povinností. Jackie a Jet nám stárnou a Tony Jaa jde se svou sérií Ong-Bag kvalitativně z kopce. Iko Uwais by snadno mohl zaplnit vzniklou mezeru po ikoně žánru a pomoci znovu NAKOPNOUT martial arts snímky. Chceme víc!



"Pulling a trigger is like ordering a takeout."



0 komentářů:

Okomentovat