Skyfall (2012) - 80%

Skyfall

Jmenuje se Bond, James Bond. Přišel po 23. bojovat ve službách Jejího veličenstva a ctít čest vlajky Spojeného království. Přestože má za sebou už padesátiletou službu, stále je jedním z nejlepších britských špionů. A i tentokrát se nás o tom snaží přesvědčit. S ošlehanou a neoholenou tváří Daniela Craiga se vrhá do dalšího exotického dobrodružství a pod režijním vedením oscarového Sama Mendese dokáže mísit moderní akci s nonšalantní elegancí. Protřepat, nemíchat, zrecenzovat!

S příchodem Daniela Craiga do hlavní role nezlomného agenta byla spuštěna lavina kritických reakcí. Po řadě tmavovlasých elegánů a agentů - milovníků přišel modrooký blonďák, drsnější než kdy dříve. Veškeré obavy a pochyby ustaly s příchodem Casina Royale, jednou z nejlepších "bondovek" posledních let. Film se oprostil od většiny základních specifických atributů a s jasnou inspirací oblíbenou bourneovskou ságou přinesl bondovku žánrově netradiční, ale poutavou a dynamickou. Do role M se vrátila Judi Dench, která dohlížela už na Pierce Brosnana, ale tím další pojítka s tradičně vyobrazeným hrdinou mizí. Film měl být moderním prequelem celé sáze a měl teprve mapovat formování Bonda do jeho známé polohy. Poslední záběr sliboval návrat ke klasickému stylu, ale sequel Quantum of Solace se od tohoto záměru odchýlil. Z klasického Bonda nezbylo téměř nic, ani variace hudby Monty Normana / Johna Barryho. Kvalitní akční thriller, ale už ne bondovka.

Agent 007 a jeho trademarková zbraň Walther PPK

Quantum of Solace rozdělilo diváky na dva tábory. Jedni oslavovali nový, moderní styl a opovrhovali špionážními relikviemi jakožto přežitky studené války. Druzí se "mírně" ohrazovali proti razantnímu odklonu od dlouze budovaného žánru, ze kterého nezůstalo přítomno téměř nic. Změna je potřeba k vymetení pavučin žánru, na který postupně opadá prach, Quantum of Solace na to šlo ale možná až příliš ostře. S příchodem Skyfall tak rostl velký otazník, kolik z Bonda můžeme vlastně očekávat. V závalu moderních agentů, jako jsou Ethan Hunt nebo Jason Bourne, by byl návrat ke klasickým kořenům krokem zpět, který by současná divácká kultura nemusela akceptovat. První trailery ovšem naznačily, že pravděpodobně půjdeme ve stopách předchozího dobrodružství a bude pokračovat v redefinicí žánru. I když... je tomu skutečně tak?

Muž, který nenávidí papírové terče. Ale ženy miluje.

Mnohé recenze vypouštějí do světa informace, jak je Skyfall nejméně "bondovský" Bond. Ale s tím nelze souhlasit. Pořád zde máme nasupeného Daniela Craiga se spoustu niterných pohnutek, ale pomalý návrat ke kořenům je velmi zřetelný. Pokud Casino Royale načalo prequelový proces, Skyfall ho dokonale dokončuje. Vrací se spousta známých atributů, jen jsou více zasazeny novým pojetím do reálného světa. Pěkně se to demonstruje na návratu klasické postavy - Q. Zatímco dříve stárnoucí Desmond Llewelyn (příp. John Cleese) přinášel agentovi 007 nejneuvěřitelnější technická udělátka, nyní je představen v mladém provedení Bena Whishawa a i bez přehnaných výstřelků techniky dokazuje své důležité místo v MI6 a celém filmovém univerzu. Podobným způsobem je vzkříšena celá řada dalších artefaktů, které nemají být pouhou sebeparodií. Vrátilo se martini, Walhter PPK, upravený Aston Martin DB5 nebo nějaká ta správně přehnaná scéna (např. sežrání nějakého zlotřilce varanem). Zkrátka drobnosti, které moderního diváka neruší a nostalgického potěší.

První setkání Jamese Bonda s dodavatelem jeho hraček - Q

Velký návrat slaví i klasický "over-the-top" záporák. Javier Bardem s blonďatým přelivem, znetvořenou tváří a odlehčeným vystupováním přivádí řadu pozorovatelů na myšlenku srovnání Bonda s Temným rytířem. Obě ságy vycházejí z dlouhých tradic a obě si je interpretují svým aktuálním způsobem. Bond jako tragický hrdina (Batman), Silva jako prostředek hrdinovy katarze (Joker). Potemnění zápletek je zřejmé, ale ani tak se nejedná o pouhé módní kopírování stylu Christophera Nolana. Na to je Mendes příliš osobitým režisérem. Každopádně Bardem odvedl kvalitní práci a ve všech scénách si krade pozornost sám pro sebe. Klasický záporák se zlotřilými plány k této sérii neodmyslitelně patří. Stejně jako bond-girls. Okrasou Skyfallu jsou tentokrát agentka Eve (Naomie Harris) a exotická Sévérine (Bérénice Marlohe). Jejich role je (bohužel) značně utlumena a do popředí příběhu se dostává komplikovaný vztah Bonda s M.

Raoul Silva je pořádně adekvátním a slizkým protivníkem.

Pokud má Skyfall obsahovat něco značně netradičního, pak to bude závěrečný konflikt. Exotické lokace konečných střetů hrdiny s padouchy jsou nahrazeny jedním osamělým obydlím uprostřed skotské vysočiny (odkud pochází Sean Connery - náhoda?), místem, kde James vyrůstal. Přehnané akční sekvence ustupují do pozadí líčením pastí a přípravou k boji proti přesile. Bond s M a místním hajným Kincadem (Albert Finney) na chvilku vstupují do vod odrostlejšího Kevina ze Sám doma, který se hodně díval na MacGyvera. S tímto faktem se pojí několik výraznějších výtek směrem ke scénáři. Nikdo neočekává od bondovky intelektuální shakespearovskou hru, ale logických děr ve vyprávění příběhu je zde přeci jenom celkem dost. Řeč je jak o nahodilých scénách a plánech, které vycházejí jenom kvůli filmové potřebě, tak o občasném nelogickém chování některých aktérů. Hloubat nad reálnou uskutečnitelností nemá smysl a tato skutečnost občas může iritovat především fanoušky předchozích dvou dravých filmových reinkarnací.

Škoda, že není pro bond girl dostatek prostoru.

Přes tyto školácké chyby zůstanou z posledního dobrodružství agenta s povolením zabíjet více než kladné pocity. Konečně se poprvé pořádně rozezní známá James Bond theme a s nasednutím do nablýskaného Astonu Martinu DB5 můžeme mít konečně ten správný pocit, že se díváme na svou oblíbenou sérii, ve které unavaující materiál nahradily moderní implantáty. Některé věci ale zůstávají stále stejné. Vizuálně vymazlené úvodní titulky s písní od Adele (konečně pořádný úvodní song od GoldenEye), ve kterých se mísí hlavní motivy snímku s neodmyslitelnými siluetami pistolí a ženských těl, spousta odpravených záporáků, několik suchých hlášek a akce naředěná elegancí. Vedení neakčního režiséra Sama Mendese (Americká krása) byla překvapivou volbou, která se nakonec vyplatila, a to nejenom po vizuální stránce. Ta je totiž ve všech případech krásně vyladěná, ať se jedná o barevné exotické lokace, nebo o hru stínů v potemnělém mrakodrapu.

Vozítko Jamese Bonda z Goldfingera, včetně stejné SPZ.

Svým způsobem může být Skyfall srovnán i s významem třetí epizody Hvězdných válek. Nová trilogie také zvedla vlnu vášní (byť razantně negativnějších, než Craigův 007) a určitou satisfakci přinesla až s Pomstou Sithů. Tam také bylo zřetelné, jak všechny zdánlivě slepé uličky vedou k neodvratitelnému osudu. Znamená to, že realističtější Bond se bude odteď vracet zpět ke stylu Seana Conneryho nebo Rogera Moorea? Toho se obávat pravděpodobně nemusíme. Nabraného drajvu se producenti jen tak nevzdají, o čemž vypovídají zisky, a další epizody ze života agenta - provokatéra budou v nejlepším případě kombinací novátorského stylu a oldschoolové elegance a trademarků. Celkem paradoxně jako v případě nového Star Treku. Je to prequel, je to sequel, je to něco úplně jiného? Minimálně ještě dvakrát se s Danielem Craigem v roli agenta 007 potkáme a pokud série bude pokračovat v nastavených podmínkách, máme se rozhodně na co těšit!

"Here's the latest thing from Q branch. It's called a radio."