The Cabin in the Woods (2011) – 70%

Chata v horách

Jednomu by se chtělo zvolat: „sláva!“ Dlouho odkládaný snímek konečně zamířil i do našich končin. The Cabin in the Woods mělo dobývat kina rok po padnutí poslední klapky, tedy už v roce 2010. Ale mamonuchtivý producenti se rozhodli zdržovat a překlepat celý film do módního 3D kabátku. Z těchto plánů (naštěstí) sešlo, ale roční skluz už nikdo nevrátí. Zahraniční kina byla atakovaná koncem minulého roku, zatímco české distribuční společnosti zůstávali stále nečinné. Tedy až do teď, kdy se v rámci Fresh Film Festu dostává snímek i k nám. Oč vlastně jde a vyplatilo se čekat?

Míra očekávání nebyla dána zdánlivě slasherovým námětem, takových nízkorozpočtových béček vznikají každoročně mraky. Hlavním důvodem zaměření tohoto filmu do hledáčků početné internetové komunity bylo především jméno scénáristy. A tím nebyl nikdo menší, než Joss Whedon. Ten se široké veřejnosti představil předvedl svůj režijní a vypravěčský um u úspěšného celovečerního debutu Avengers, ale jeho proslulost pramení z televizní tvorby (Buffy, Firefly). Všechny jeho projekty se opíraly právě o svěží a nevšední scénáře a hrátky se žánrovými klišé. Jeho tvůrčí schopnosti však byly omezovány televizními stanicemi. To se jednak projevilo u zrušení dnes už kultovního jednosériového seriálu Firefly nebo u rozvláčného Dollhouse. Kdo stále polemizuje o jeho kvalitách, nechť se podívá na třídílný webový seriál – muzikál Dr. Horrible Sing-Along Blog, který je zhmotněním jeho osobitého přístupu.

Čerstvé maso na porážku, jen to zatím ještě netuší

Když se v roce 2009 objevily zprávy o chystaném hororu The Cabin in the Woods, fanouškovská základna po právu oslavovala. Konečně bude mít jejich oblíbený tvůrce možnost předvést se v celovečerním formátu (pokud tedy nepočítáme jeho televizní film Serenity, dokončující události předběžně uťatého Firefly). Nehledě na to, že až do samotné projekce nikdo téměř netušil, na co se vlastně těší. Projekt byl zahalen v mlze tajemství a tu a tam se objevila marketingové slogany, že vzniká film redefinující celý hororový žánr. S Whedonoskými hrátkami s klišé se počítalo, ale nikdo si neodvážil předpovídat, o čem to vlastně celé bude. Nyní už můžeme zhodnotit, zda se vyčkávání vyplatilo či nikoliv. Nuže…

Ke každé "creepy" chatě patří "creepy" interiér

Jelikož by měl být každý článek spoiler-free, vyhneme se zásadním zvratům (a tomu nejlepšímu na celém filmu) a pro námětový základ si zvolíme prvních deset minut filmu, případně uvolněné trailery. Byť je u tohoto stylu filmu nejlepší nevědět zhola nic, žádné zásadní překvapení nebude odhaleno. Zpočátku se nám představí až okatě archetypální skupina teenagerů, kteří společně vyrážejí na chatu. Oblíbenou to destinaci klasických hororů. Složení osazenstva a zvolená lokace signalizují divákovi pravděpodobný vývoj děje, neb jsme podobný příběh už viděli mnohokrát. Můžeme tak poměrně dobře predikovat, že se stane něco nepěkného a v jakém pořadí budou hrdinové odpadat do krvavých lázní. Taková jsou už pravidla žánru. Whedon se ale nezaměřuje na obsah těchto pravidel, ale na jejich tvůrce. Hned zpočátku se totiž ukazuje, že všechny tyto horory zinscenovává společnost, která má pobočky po celém světě. Všechny lokace jsou pečlivě napojeny na odposlechy a „loutkaři“ (tj. obyčejní kravaťáci) jen uzpůsobují okolní dění. Taková krvavá realitní show.

Práce jako každá jiná, jen v ní umírají teenageři

Jelikož nemůžeme přesně určit, zda jsou hlavními hrdiny nahánění teenageři nebo parta pracovníků za monitory, můžeme tento koncept považovat za originální. V žánrově obdobném The Truman Show jsou přeci jenom režiséři v roli trýznitelů uvězněné „hvězdy pořadu“ a lze snadno zhodnotit, komu fandit. Více než Truman Show však The Cabin in the Woods místy připomíná kvalitativní veledílo Kostka 0, a to není příliš dobře. Hlavním negativem je především celková nevyrovnanost. V první polovině dostáváme klasický slasher klasického formátu, ke kterému máme jako bonus možnost náhledu „za kulisy“. Teenageři se chovají předvídatelně, případně jsou k předvídatelnému chování nepřímo donuceni. Pouze jeden z nich (neustále "high" Marty hraný Fran Kranzem) si uvědomuje bizarnost všeho dění, jen nemá dostatečně prostoru. Kdyby se tvůrci více zaměřili na jeho postavu, měl by se divák s kým snadno ztotožnit a komu fandit. Někdo, kdo dokáže veškerá klišé komentovat s úvahou běžného diváka (tedy něco na způsob série Vřískot). Nebo naopak věnovat plnou pozornost lidem za oponou, pro které je to práce jako každá jiná. Tato mírná rozštěpenost se usadí až v druhé polovině snímku, která začíná být skutečně zajímavá a která přichází s několika skutečně originálními nápady. Tato gradace je ale příliš prudká a ve výsledku příliš krátká na to, aby napravila reputaci nevyrovnané první poloviny.

Evil Dead?

Herecké osazenstvo je složeno sympaticky a objevíme tu například několik postav z posledního Whedonova televizního seriálu Dollhouse (krom zmíněného Fran Kranze také třeba Amy Acker). Parta obětních beránků je složena z drsňáka Curta (předthorovský Chris Hemsworth), jeho vyzývavé přítelkyně Jules (Anne Hutchison), citlivého intelektuála Holdena (Jesse Williams) a nesmělé Dany (Kristen Connolly). Zajímavější a zábavnější je ovšem dvojice stárnoucích "režisérů" Sittersona (Richard Jenkins) Hadleyho (Bradley Whitford), kteří při tom všem zmatku vedou téměř až pulp-fictionské dialogy a vytváří příjemný kontrast k dění na opuštěné chatě.

Takové bongo může být někdy dost užitečné

Na The Cabin in the Woods se nakonec čekat vyplatilo, jen není výsledek tak vypilovaný, jak se možná očekávalo. Originální koncept chce být dvěma věcmi zároveň (samostatně fungujícím vyvražďovacím hororem a ponurou parodií na ně), až se oba styly mírně vytlačují z divákovy pozornosti. Syntéza obou stylů do jednotného vyprávěcího tónu v druhé polovině sice přináší očekávané ovoce, ale z celkového hlediska není tento redefinující snímek tolik důrazný a zásadní, kterým chtěl / mohl být. Tyto negativní body jsou z velké části způsobeny dlouhým čekáním a přemrštěným očekáváním. Při jejich snížení se ale jedná o velmi příjemný snímek, který je kvalitativně několik tříd nad zástupci čistého žánru, který se snaží interpretovat podle sebe. Je to i není horor, je to i není satira / černá komedie. Je to zkrátka něco, co se musí vidět. Pokud se všechny filmové reference v článku zkombinují třeba ještě s takovým Tucker & Dale vs. Zlo, vznikne alespoň mlhavá představa o tom, s jakým snímkem máme tu čest. Snímkem, který opět dokazuje, s jakou láskou ke kinematografii přistupuje Joss Whedon ke svým dílům.

"They have to make the choice of their own free will. Otherwise, system doesn't work. Like the harbinger: creepy old fuck practically wears a sign saying "YOU WILL DIE". Why would we put him there? The system. They have to choose to ignore him. They have to choose what happens in the cellar. yeah, we write the game as much as we have to but in the end, if they don't transgress they can't be punished."

Pozor - trailer se film snaží prodat jako čistokrevný horor, což je pravda jenom z poloviny.