The Princess Bride (1987) - 80%

Princezna nevěsta

Pohádky mají své místo v období vánočním, ale jako odměna dětem za další překonaný rok ve školních lavicích v předvečer rodinné dovolené si svůj prostor nalezne i na prahu letních prázdnin (jen politicky korektní úvod, dnešní zkažená fejsbůková mládež by si za své flákání a drzost nezasloužila ani co se za nehet vejde, ale to sem nepatří). Kina nabízejí při těchto příležitostí řadu groteskních animáků nebo rádoby rozmáchlých fantasy, nicméně zástupce klasického pohádkového žánru nám poskytuje snad jen česká televize a její kino distribuce televizních filmů (tvorba Zděnka Trošky bude taktně přejita mlčením). Naštěstí se vždy můžeme odebrat do archivů a vytáhnout tak v pravou chvíli jednu z klasik, která se paradoxně netýká české produkce. Občas se zadaří i za velkou louží a jedním takovým příkladem budiž Princezna nevěsta.

Princezna nevěsta patří mezi ta díla kinematografie, která svůj kultovní status potvrzují v zemích svého původu, zatímco u nás se řadí k těm méně známým. Naštěstí nám výprodejové akce neprodaných stánkových DVD distributora Intersonic umožňují zakoupit tento snímek za legračních 10 kč a poodkrýt tak roušku historie této popkulturně bohaté pohádky. Film má možná zbytečně dvě roviny, podobné třeba takovému Nekonečnému příběhu. Malý chlapec (Fred Savage, hvězda seriálu Báječná léta) leží nemocný v posteli. V tu chvíli za ním přijde děda (Peter Falk, hvězda televizních filmů inspektora Colomba), aby mu přečetl pohádkovou knihu Princezna nevěsta a zpříjemnil mu tak čas strávený pod peřinou. Tím dostává příběh svého vypravěče a může se odvíjet hlavní dějová linie.

Ta obsahuje zdánlivě všechny potřebné atributy běžné pohádky. Osudovou lásku, čaroděje, obra, touhu po pomstě, zlého padoucha a prince s nekalými plány. Jenomže totéž by se dalo říci i o takovém Shrekovi, a to nebyla tak úplně pohádka. Tato paralela se přímo nabízí, neboť oba dva filmy mají mnoho společného. Princezna nevěsta JE klasická pohádka a zároveň je tak trochu parodií sebe sama. Přičemž oba náhledy fungují a navzájem se nevylučují. Základní plot není komplikovaný, nádeník Westley (Cary Elwes) je zamilovaný do děvčete Buttercup (Robin Wright) a aby se o ni mohl postarat, vydá se do světa získat nějaké to jmění. Ale padne do rukou pirátů, jeho osud zdá se zpečetěn a o ruku Buttercup se uchází princ Humperdinck (Chris Sarandon). Jelikož má nekalé plány, nechá ji unést trojicí lumpů, když v tom se objeví pověstný pirát Roberts, který není nikým jiným než...

Cíl je jasný, zachránit princeznu nevěstu ze spárů padouchů, ochránit před zlým princem a dát dohromady zpět se ztraceným/nalezeným Weslteyem. V tuto chvíli máme rozložené figurky, na jejichž základě si můžeme nechat vyprávět příběh, který svá některá klišé celkem slušně demýtizuje. Například konfrontace piráta Robertse (no dobře, je to Westley, není to ani tak spoiler, jelikož je to jasné téměř ze začátku) s trojicí lumpů neprobíhá zcela podle žánrových pravidel. Se šermířem Inigo Montoya (Mandy Patinkin) se před soubojem dá familiérně do řeči, během duelu si navzájem chválí své styly a omlouvají se za nutnost eliminace toho druhého. Druhý v týmu je majestátní a dobrácký gigant Fezzik, skutečný obr, jehož herec nesl jméno André the Giant. V neposlední řadě tu je neurotický vůdce Vizzini (Wallace Shawn), který se pyšní svým intelektem a souboj se proto nese v duchu souboje mozků. Dedukcemi překoná i samotného Sherlocka a vyústění je úsměvné, opět poměrně netradičně na poměry pohádky.

Dále už nemá smysl děj dále pitvat, princezna je unesena, pak následně někdo padne do zajetí, aby ho někdo jiný zase zachraňoval a příběh se dovedl do (ne)pohádkového konce. Mnohem zajímavější jsou jednotlivé postavy. Westley není klasický dušínovský hrdina a pro cynicky suchou hlášku nechodí daleko. Jelikož jeho představitel ztvárnil mimo jiné také hlavní roli v parodickém příběhu Bláznivý příběh Robina Hooda, i pouhý uhrančivý pohled dokáže vyloudit úsměv na tváři. Nehledě na počtu památných hlášek. Druhou výraznější postavou se svým podpříběhem je Indigo Montoya, který si za svůj životní cíl pokládá pomstít vraždu svého otce, kterou má na svědomí šestiprstý hrabě Tyrone Rugen (Christopher Guest). To je také zdrojem celé řady úsměvných momentů a ladných úprav očekávaných klišé. Ovšem nikdy ne do té míry, aby se z filmu stala bezúčelná řachanda. Častokrát je potřeba umět číst mezi řádky a ocenit na první pohled banální záležitosti (například rozeznatelně poměrně skrytá role Billy Crystala).

Film samozřejmě není bez chyby. I pro dobu svého vzniku působí jako televizní inscenace a prostředí připomíná spíše českou produkci, než tu americkou. V konečném důsledku to nikterak nebrání plynulému vyprávění, někdy dokonce je ona lacinost poměrně zábavná (obří hlodavci), přesto mohl být vizuál daleko lepší. Takhle je někde na úrovni Princezny Fantaghiró. Zároveň je celá linie nemocného chlapce a předčítajícího dědečka zbytečná. Nemá žádný přesah jako u zmíněného Nekonečného příběhu a akorát několikrát přerušuje hlavní dějovou linku. Bez těch několika málo jednoduchých myšlenek a komentování děje by se film zcela jistě obešel. Že se snímek nebere příliš vážně je jasné i bez doplňujících komentářů.

Režie se ujal Rob Reiner, který má na svém kontě mimo jiné takové klasiky jako This is Spinal Tap, Když Harry potkal Sally nebo Misery. Princezna nevěsta se může hrdě řadit mezi tato památná díla, neboť je i po čtvrt století zábavná pro malé i velké. Zkrátka nestárnoucí pohádka, která se obejde bez všech těch CGI úprav dneška. Bylo by trestuhodné nezmínit soundtrack Marka Knopflera, člena legendárních Dire Straits. Zkrátka kus kvalitní filmařiny, který by neměl zůstávat bez povšimnutí. Kdo neviděl, vřele doporučuji i přes některé drobné vítky.

"Hello. My name is Inigo Montoya. You killed my father. Prepare to die."