Je tomu již více než 100 let, kdy byl poprvé vyřešen kriminální případ prostřednictvím dedukce nejslavnějšího konzultujícího detektiva - Sherlocka Holmese. Poprvé spatřil světlo světa roku 1887 v románu
sira Arthura Conana Doylea A Study in Scarlet a od té doby se objevil ve třech dalších románech, 56 autorských povídkách a nesčetně filmových, seriálových, televizních, divadelních nebo rozhlasových inscenací. Ne nadarmo se tato postava dostala i do Guinessovy knihy rekordů v kategorii "nejvyužívanější literární charakter". Látka pátrání po mysteriozních zločinech je zkrátka lákavá.
|
Klasický vizuál Sherlocka Holmese |
Tento fakt potvrzuje i množství detektivních seriálů, které neustále vznikají a mají rozsáhlé fanouškovské základny. Ona základní touha přijít věcem na kloub se tak může ventilovat alespoň tímto pasivním způsobem. Zločinci jsou dopadeni a prostřednictvím hlavního kladného hrdiny se dočká i divák (čtenář, posluchač) své satisfakce. Samotný Holmes by se nemohl dočkat takové popularity bez své základny podpůrných charakterů. Především Dr. Jamese Watsona, válečného veterána, spolubydlícího, pomocníka a spisovatele, jež veškerá dobrodružství zaznamenává (valná většina povídek je napsaná z jeho pohledu). Ale především přítele, který jediný dokáže koexistovat vedle geniálního, ale asociálního detektiva. Oba žijí v londýnském bytě č. 221 na Baker Street v podnájmu dobrosrdečné paní Hudsonové a pomáhají Scottland Yardu, když si inspektor Lestrade neví rady. Tomuto universu nechybí ani klasický geniální arci-padouch profesor James Moriarti (The Final Problem, 1893) a femme fatale v podobě náruživé operní zpěvačky Irene Adler (A Scandal in Bohemia, 1891). Mezi důležité postavy můžeme nakonec zařadit i Sherlockova staršího bratra Mycrofta (The Adventure of the Greek Interpreter, 1893) na důležité pozici v britské vládě. S tímto rozestavením lze interpretovat příběhy Sherlocka Holmese téměř v jakékoliv podobě a přesto bude zapadat do tohoto univerza. S rozestavením postav stačí už jen definovat charakteristické vlastnosti každé z nich. Nejdůležitější je ovšem samotný detektiv. Plášť, typická čepice, dýmka, lupa, bleskurychlé přemýšlení a obliba ve hře na housle. To jsou nejznámější atributy, které také bývají nejčastěji prezentovány. V základním pojetí vnímání širokou veřejností tak jsou poněkud opomíjená fakta o jeho (praktických) znalostech bojového umění, šermu, střelbě nebo experimentálnímu sklonu k drogám. Proč?
|
Peter Cushing |
... protože tradiční pojetí adaptací. Pokud se zaměříme na filmovou tvorbu, první hraný snímek vznikl již v roce
1900. Tedy v dobách, kdy Doyle měl teprve rozepsaný román o psu Baskervillském. Tento pokus převést slavného detektiva na nové médium sice jen testoval možnosti technologické (poměrně) novinky v podobě filmu, ale předzvěst byla vyřčena. Od té doby vznikla řada kraťasů, ba i filmů, němých i mluvených. První výraznější tváří se ovšem stal až
Basil Rathbone, který si hlavní postavu zahrál v letech 1939 - 1946 ve 14ti filmech. Dalším známým představitelem se stal herec
Peter Cushing prostřednictvím populárního seriálu
Sherlock Holmes z roku 1968. Ten si tuto roli vyzkoušel ale již o devět let dříve ve filmu
The Hound of the Baskervilles. V něm si zahrál po boku
Christophera Lee, který si Sherlocka sám zahrál ve třech filmech (z let 1962, 1991 a 1992) a jednou (1970) jeho bratra Mycrofta. Vzhledem k rozsáhlosti portfolia filmů s touto tematikou je podobných zajímavostí jistě mnohem více, stejně tak úrovní doslovnosti s literárními předlohami. Pro 80. a 90. léta se touto rolí proslavil
Jeremy Brett. A tak dále, představitelů se za ty roky vystřídalo kvanta, ale v podstatě se většinou jednalo o klasické detektivní příběhy, kde prim hrály slovní přestřelky mezi postavami a myšlenkové procesy dedukce při řešení případů.
Oprávněně tak byl vyvolán rozruch ohledně nejnovějšího filmového zpracování
Guye Ritchieho z roku 2009. Postavy omládly (kromě paní Hudsonové, se vší úctou), byly vrženy do steam-punkového prostředí a především byly znovuobjeveny další charakteristické vlastnosti vycházející z knih, jež byly do té doby pro filmová zpracování nepříliš konzervativní. Bitky (a předcházející dedukce jejich průběhu), přestřelky, honičky nyní hrají prim a tradičně vštěpené předsudky jsou odloženy spíše na druhou kolej. Toto odvážné rozhodnutí nakonec slavilo ve světě úspěch (tržby přes půl miliardy dolarů při rozpočtu "pouhých" 90 milionů) a pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat. Mezitím, pravděpodobně ze značné míry ovlivněná tímto úspěchem, vznikl v produkci BBC "seriál", který jde ještě dál. Zasazuje postavy do současného světa, vypomáhá si inspirací v základních románech a povídkách a představuje je jako televizní filmy v britském "CSI stylu". V současné době proti sobě stojí dva Sherlockové, oba těšící se značné popularity. Který z nich si zaslouží svou přízeň více, filmové pokračování
Guye Ritchieho s
Robert Downey Jr. v hlavní roli, nebo televizní minisérie
Marka Gatisse a
Stevena Moffata s
Benedict Cumberbatchecm v roli Sherlocka?
"The game, Mrs. Hudson, is on!"
|
Robert Downey Jr. a Benedict Cumberbatch |
0 komentářů:
Okomentovat