Ještě jeden výlet do kosmu nás tento rok potkal. A to ze všech nejmohutnější a nejzásadnější. Pryč jsou veškerá sci-fi pozlátka, neuvěřitelná vesmírná plavidla, tajuplné rasy a fyzikálním zákonům odporujícímu cestování napříč galaxiemi. Kdepak, tentokrát se podíváme na orbit čistě realistickým pohledem. Tedy, pochopitelně z hlediska upravené hollywoodské reality. V centru dění je několik astronautů, kteří na své běžné misi upravují teleskop. Mezi nimi i zkušený veterán Matt Kowalski (George Clooney) a vědátorka na svém prvním "výletu" Ryan Stone (Sandra Bullock). Poměrně banální operaci - rozuměj v žargonu astronautiky, strojního inženýrství a praktické fyziky - přeruší zničený špionážní satelit, jehož úlomky cestují nadzvukovou rychlostí kolem planety Země. Jejich destruktivní sílu mají kosmonauti poznat během několika málo momentů...
Apollo 13 zkřížené s Trosečníkem definuje nebezpečnou rychlost na zcela nové úrovni. Ve vesmíru nikdo neuslyší váš křik a i když je Země na dosah, není izolovanějšího místa a nejzákeřnějšího prostoru k manipulaci s přežíváním v nadstandardně nelehkých podmínkách. Matt Kowalski a Ryan Stone po styku se smrtícími projektily osiřeli a nadobro ztratili navigační hlas z Houstonu (Ed Harris, znovu). Jedinou záchranou jsou vesmírné stanice, ke kterým cesta rozhodně není potažena červeným kobercem. Ba co víc, boj o přežití ztěžují s devadesátiminutovou přesností obíhající trosky kovového harampádí. Podaří se kosmonautům zázrakem přežít, nebo je s nelítostným chladem přijme nekonečná temnota vesmíru?
Houston, I have a bad feeling about this mission.
Napínavé drama Alfonso Cuaróna ale nestojí ani tak na příběhu, jako na jeho technickém ztvárnění. A to je vskutku dechberoucí. Kamera krouží kolem vznášejících se postav a objektů, tu najede na detail, tu odzoomuje a prostředkuje pohled na širší souvislosti. Průlety jsou veškeré prací výpočetní techniky a občas to lze poznat, ale v celkovém měřítku se jedná o jednu z nejlepších demonstrací současné filmařské techniky. Sám režisér je průkopníkem a dobyvatelem kinematografických hranic, dlouhý záběr bez střihu nám zprostředkoval už ve svém předchozím snímku Potomci lidí v roce 2006. Zde jde ještě o kus dál, aniž by se snažil o vtíravou exhibici. Divák zůstane přikován na sedadle a prostřednictvím percepčních vjemů zažije emulovanou jízdu na divokém simulátoru krutého vesmíru, jaký dosud neměl obdoby ani na v těch nejdražších lunaparcích. Takovýto syrový pohled na oběžnou dráhu nám dosud nikdo jiný ve filmovém průmyslu nepředstavil. Až na zmiňované Apollo 13 a možná pár krátkých výjimek.
Silnice? Tam kam míříme nepotřebujeme silnice!
Prezentací realismu se však otevřela celá řada diskuzních vláken, ve kterých si odborníci na fyziku mastí ega. Ano, Gravitace není sci-fi a pokouší se odehrát surivor drama na základě reálných předpokladů. Stejně si dává pozor na drobné detaily. To ale nemění nic na situaci, že se jedná o filmový zážitek a pro napětí je potřeba několik zákonů lehce obejít. Nebo si je interpretovat podle sebe. Kritika kinetických sil a reálnosti samotného incidentu nejsou zcela na místě. Hloubavý pozorovatel si může klást několik otázek, včetně "minimaxového" pohonu, odstředivé síly či geolokaci orbitálních těles. Zážitek ze samotného filmu to ale může pokazit snad jen striktním teoretickým fyzikům nebo úzkoprsím pracovníkům v oboru kosmonautiky. Monumentalitu scén bezezvučné devastace jen s občasnou výpomocí ambivalentních tónů Stephena Price to nikterak nenaruší.
When the shit hits the fan...
Zážitek nekazí ani minimalistické obsazení. Colin Farrell v Telefonní budce, James Franco ve 127 hodinách, nebo i Tom Hanks v Trosečníkovi dokázali, že i s malým počtem herců lze rozehrát velké divadlo. Ani v Gravitaci není nouzi o charakterní herectví. Studnice charismatu George Clooneyho je bezedná a stále je tím známým šibalem, i když si po Solarisu podruhé nasadí vesmírnou přilbu. Sandra Bullock je mnohdy až překvapivě příliš glorifikována, přestože její filmografie nabízí nemnoho kvalitních zářezů. Když ale odhlédneme od romantických komedií, jako ženská hrdinka v akčních polohách obstojí bez problémů a do kapsy si strká všechny rádoby-drsňačky. Druhá Ripleyová to sice není, její obsazení zde je ale zcela na místě. Pokud si chcete udělat exkurzi na ISS, Soyuz nebo Shenzhou (!), lepší společnost budete hledat marně. K ruce si jen připravte alespoň jedno balení kinedrylu, protože na této cestě to bude pořádně houpat!
"Either way, it's going to be one hell of a ride."
0 komentářů:
Okomentovat