Cube (1997) - 75%

Kostka

Kostka. Prostorové geometrické těleso. Hrůzostrašné? Nikoliv. Ale jen do té doby, než jste upoutáni uvnitř něho. Jako ježek v kleci upoután ve vězení. Naštěstí i zde je východ ven. A ne jeden! Šest průchodů na každé stěně tělesa umožňuje překvapenému vězni opustit svou chladnou a tísnivou celu. Kam? Do další podobné! Zdánlivě nekonečná mozaika identických místností má ale přeci jenom určitou zvláštnost - některé místnosti obsahují kreativní a především smrtelně nebezpečné pasti. Existuje správná cesta k východu? Co jsou tyto "kostky" zač, proč existují, kde se nachází a hlavně, jak se do nich dostala skupinka nesourodých individuí? Klaustrofobikům je při hledání odpovědí vstup zakázán!

Nízkorozpočtový kanadský horor Kostka sází především na tísnivou atmosféru a vykreslování jednotlivých postav. Divák je stejně jako ony postaven do zdánlivě neřešitelné situace bez jakýchkoliv vysvětlujících informací. Právě strach z neznámého umocňuje napjatý stav a smrtelnou hru s časem. Do této nezáviděníhodné situace se dostala šestice (sedmice) postav různých charakterů a profesních postavení. Celou záležitost záhy začne podporovat rostoucí paranoia a nedůvěra, která podlamuje nohy potřebné spolupráci. Mít mezi sebou zloděje nebo autistu dokonale podtrhuje základní lidské vlastnosti při nutném pudu sebezáchovy. Podezřívání a strach o vlastní život v krajně vypjatých situací rýsuje skutečné charakteristické vlastnosti, o kterých třeba jejich nositelé neměli do té doby ani ponětí. A přesně takto se má prezentovat správný napínavý horor, který jako diváci neprohlédneme od samotného začátku.

Rozpočet filmu - větší stan a pár pyžam.

Strach tentokrát neplyne z žádného prezentovaného strašáka. Nebezpečné je jednak samotné bludiště, tak uvěznění lidé sami sobě navzájem. Taková kombinace reality show Vyvolení a Saw. Pro kanadského režiséra Vincenzo Nataliho byla Kostka prvotním vstupem na prostory velkého plátna a premiéra to byla vskutku úspěšná. Atmosferický sci-fi horor na ploše úzce vymezených prostor plnil sály kin a hit se z něj stal i daleko za kanadskými hranicemi. Na rozdíl od běžných žánrových slasherů máme zde štěstí i na kvalitní herecké obsazení, v čele s tajemným Quentinem (Maurice Dean Wint). Davida Hewletta v roli Wortha si zase můžete pamatovat třeba z populárních seriálů Pohotovost nebo Hvězdná brána.

Poker Face, Level: Expert

Vincenzo Natalimu se od té doby nepodařilo zcela překročit laťku nasazenou sebou samým. Nejhlasitěji se ozval v roce 2009 se stěží průměrným genetickým hororem Splice s Adrianem Brodym v hlavní roli. Kostka si následně žila svůj vlastní život a je škoda, že nebyl jepičí. Tajemné kouzlo původního filmu si žádné pokračování nezachovalo a kvalitativně šla série razantně dolů. Kostka 2 přinesla jen více téhož, přičemž do děje zakomponovala zbytečné (nebo nešťastně implementované) paralelní roviny, nesympatické postavy a nešťastné finální rozuzlení. Kostka 0 je prequelem a už zcela vymetá břehy céčkových kategorií. Ne každý horor je zkrátka hoden výdělečné filmové série. Tedy minimálně bez podpory kvalitních tvůrců se špetkou zdravého rozumu. Nenápadný snímek z roku 1997 ale rozhodně stojí za pozornost. Kombinace rubikovy kostky v nadlidské velikosti, pastí hodných vyšinutého Kevina McCallistera a charakterových vývojů alá Pán much je zkrátka svou prezentující originalitou lákavá.

"No more talking. No more guessing. Don't even think about nothing that's not right in front of you. That's the real challenge. You've gotta save yourselves from yourselves."