Kick-Ass 2 (2013) - 55%

Kick-Ass 2

Jméno Mark Millar je známé u fanouškovské základny komiksových dobrodružství a v současné době stále známější i u komunity filmových nadšenců. Tenhle tvůrce zapojil svou kreativitu do příběhů obou konkurenčních společností, u DC se na notnou chvíli zastavil u Supermana, u Marvelu třeba u X-Menů nebo Fantastické čtyřky. Nehledě na to, že četné zkušenosti má rovněž i se Soudcem Dreddem, takže lehké přitvrzení mu nedělá žádný problém. Do hledáčku kinematografie se dostal v roce 2008, kdy se do kin dostala zdařilá adaptace jeho Wanted a o dva roky později prapodivný superhrdinský opus Kick-Ass. Civilní příběh o několika nadšencích, kteří se převlékají do pestrobarevných kostýmů a snaží se konat dobro, strhl okamžitě lavinu nadšených ohlasů. Hravá odlehčenost, nevybíravá brutalita, kvalitní soundtrack a výborná režie Matthew Vaughna udělala z Kick-Ass malý kult. Dnes, o tři roky později, přichází jeho pokračování. Dokáže navázat tam, kde předchozí film skončil?

Problém je, že to lze jen stěží. Uzavřený příběh ukončil jednu definovanou epizodu a téměř žádný z těch nejlepších prvků se už nepodařilo reprodukovat, ať se tvůrci snažili recyklovat sebevíc. Mindy, alias Hit-Girl (Chloë Grace Moretz) dospěla do pubertálních let, její badass taťulda Big Daddy (Nicolas Cage) už na scéně není a Dave alias Kick-Ass (Aaron Taylor-Johnson) na sobě sice v posilovně zapracoval, ale je to stále stejný ňouma bez jakéhokoliv životního posunu. Po skvělém záporákovi Frankovi D'Amico Marka Stronoga se otevřel prostor pro nového, kým není nikdo jiný, než jeho syn Chris alias The Motherfucker (Christopher Mintz-Plasse). Cesta za pomstou svého otce ale jen opakuje základní vztah padoucha a hrdiny načrtnutý v prvním Kick-Ass. Inovace musela přijít někde jinde. Po vzoru sequelové velkoleposti došlo na na zvýšení kvantity samozvaných strážců zákona a stejně tak jeho narušovatelů. Dva velké pakty od samého začátku směřují k závěrečné velkolepé bitce. Úplné nadšení z ní ale není zcela upřímné, ostatně jako obecně z celého filmu.

Avengers assemble, asshole.

Nevytratilo se nejenom původní kouzlo, ale Kick-Ass 2 vypadá podstatně levněji, než jeho předchůdce. Přičemž stál 28 milionů dolarů, což je "jen" o dva miliony méně než kolik měla budget nízkorozpočtová jednička. Nenápadně si tak můžeme ukazovat na režiséra Jeffa Wadlowa, který se sice snaží, ale do Vaughnovi preciznosti má ještě stále daleko. Pokulhává i soundtrack, tedy ten písničkový. Žádní The Prodigi nebo Primal Scream, ani nic jim podobného se tentokrát bohužel nekoná. Tento nešvar naštěstí vyvažuje duo hudebních skladatelů Henry Jackman & Matthew Marges a jejich instrumentální podpora filmu. Celková technická stránka by si ve škole vysloužila přinejlepším trojku s odřenýma ušima. Co ale zamrzí více je fakt, že obsahová hodnota na tom není o moc lépe.

Nevyhnutelný střet, dojde k finálnímu zúčtování?

Jakékoliv pokusy o emoce nefungují, jelikož narace si jde vlastní surrealistickou cestou (tzn. nedává moc smysl). Potřebným postavám není věnováno dostatek prostoru a dostávají se do pozadí na úkor několika minutám slávy nových charakterů. Vyprávěcí schizofrenie prakticky degraduje samotného Davea z pozice hlavního hrdiny a když jím má znovu být, není k tomu dostatečně zajímavý. Epizoda s dospívající Mindy a jejími středoškolskými problémy spolu s vyrovnávání se smrtí otce by vydala na samostatnou, majoritní dějovou linii, ale je zase nevhodně zakomponovaná do celkového guláše. Celkově by se k námětu hodil temnější podtón, jen to už bychom byli na hony vzdálení hlavní premise, tedy lehké parodii na komiksové filmy. Nešťastná pozice a snaha o navázání se pak nejeví ničím jiným, než jen obyčejnou nastavovanou kaší.

"I try to have fun. Otherwise, what's the point?"

Kick-Ass 2 naštěstí z průměru zachraňují alespoň některé postavy. "The Motherfucker" vyrostl v ukázkového nemesis hlavního hrdiny a obklopil se partou stejně nevybíravých padouchů. Z nich utkví v paměti především Mother Russia (Olga Kurkulina), dokonalá manželka pro Ivana Draga. Chrisův pomocník Javier (John Leguizamo) má svou jasně definovanou roli a je jen škoda, že právě tito dva dostávají žalostně málo prostoru. V druhém táboru trpí stejným problémem Colonel Stars and Stripes (Jim Carrey). Ačkoliv se v trailerech prezentuje jako jedna z důležitých vedlejších rolí, ve filmu samotném je jen na několik málo minut. Zřejmě i to stačilo Jimovi k distancování se od své role pro přílišné násilí. Kterého tam paradoxně díky ratingu PG-15 moc není... Fanoušky komediální seriálu Scrubs alespoň potěší menší role klaďase Dr. Gravity pro "Turka" Donalda Faisona.

Železní sověti jsou vděčnými záporáky i více jak 20 let po konci studené války...

Možná se nejedná o tak velký kinematografický průšvih, ale vzhledem k vysokým očekáváním si vyšší hodnocení nezaslouží. Když si značka s poměrně zvučným jménem pod sebou začne podřezávat větev, je to vždy smutná podívaná. Kvantita neznamená kvalitu, závěrečná konfrontace v mrakodrapu na konci jedničky zůstává nepřekonanou. Závěrečná bitka mnoha kostýmů v pokračování jí nesahá ani po kotníky a vypadá spíše jako komickou LARP akci náruživých cosplayerů. Navzdory kritice je ve filmu i celá řada podařených i zábavných scén. Možná díky tomu jej lze hodnotit i mírněji a řada diváků si ho užije mnohem více. Zklamání z kvalitativního poklesu je rizikem každého sledujícího a koho zasáhne, zasáhne hluboko. A to se neodpouští snadno.

"We are the Toxic Mega-Cunts!"