Tak se chodci dobelhali do finále třetí sezóny. Během šestnácti epizod drželi naše hlavní charaktery v šachu uvnitř dobytého vězení, ale tentokrát nebyli tím největším zdrojem nebezpečí. Fanoušci komiksů měli jasno už od finále předchozí série a ozývaly se nadšené výkřiky jmen jako Michonne, Woodbury nebo Guvernér. Jak měl k těmto kladným očekáváním přistupovat divák předlohy neznalý, po velkolepém a dramatickém finále jinak příliš natahovaného farmaření? A především, naplnila se zbožná přání vytěžení potenciálu námětu s eliminací zbytečného vlivu soap opery? Na to dnes už známe odpověď. Zrekapitulujme si tak (ne)úspěchy jedné z nejsilněji rostoucích značek televizní obrazovky a prozkoumejme, co je shnilé ve státě Georgia.
Zhodnocení předchozích dvou sezón naleznete zde a v následujících řádcích budou vyzrazeny některé zvraty, které se v nich udály. Pokud jste tak předcházející epizody neviděli, čtěte dál jen na vlastní nebezpečí. Tak tedy: Jak napovídal konec druhé série, skupina přeživších kolem Ricka (Andrew Lincoln) nalezne útočiště v objevené věznici. Oslabená skupina se v nehostinném prostředí už celkem otrkala a odprava nejednoho nemrtvého už není ničím jiným, než denní rutinou. Přežívají jen ti nejsilnější, aneb Darwinova teorie v praxi. Nehomogenní skupina potřebuje svého vůdce, kterým se po odstranění Shanea stává logicky Rick. A jak hned zpočátku předestírá, tohle nebude žádná demokracie. Vyplatí se tato forma diktatury a promítne se do minimalizace počtu obětí ve vlastních řadách? A jak si s touto změněnou situací poradí ostatní členové party, která nyní čítá navíc veterináře Hershela (Scott Wilson) a jeho dcery Maggie (Lauren Cohan) a Beth (Emily Kinney)?
Tradiční promo fotografie s většinou důležitých postav.
Námět dává tušit příval dalšího tuctu lidských dramat s minimem zombie akce, ale... chyba lávky! Hlavní motiv se budí o několik kilometrů dál, v klidně vypadajícím koloniálním městě Woodbury. Právě sem zavítá Andrea (Laurie Holden), která se po rozdělení skupiny na farmě přidala k samotářské afroameričance s velmi ostrou katanou, Michonne (Danai Gurira). Setkání s městským "guvernérem" se jeví na první pohled jako pozitivní východisko z nebezpečného přežívání uprostřed lesů. Idealizované představy však (všem kromě Andrey) brzy rozplynou a série dostává zaslouženého záporáka par excellance. Psychicky labilní lídr skrývá za vřelým zevnějškem chladnokrevné jádro a za pomoci svých nejbližších vojáků vyhlazuje všechny překážky, které se mu dostanou do cesty. Stačí už jen prozradit, že jedním z těchto vojáků je i Darylův (Norman Reedus) bratr Merle (Michael Rooker), kterého jsme mohli spatřit naposledy na počátku první série připoutaného ke střeše, a je jasné, jaký typ překážek nyní vznikne.
Prison Break. Naruby.
Rozdělením pozornosti děje vzniká několik paralelních asociací. Asi nejlepším příkladem je seriálový fenomén Ztraceni, jehož epizody byly od setkání s "těmi druhými" (tj. zhruba od druhé série) věnovány vyrovnaně mezi rozčleněnými dějovými linkami. Ale vyrovnaně z hlediska celé série, nikoliv z hlediska jednoho dílu. Ve třetí řadě Živých mrtvých tak máme řadu epizod, které se věnují výhradně skupince ve vězení a nebo skupince uvnitř městského státu Woodbury. To nahrává celé řadě témat, která mohou vznikat na obou stranách barikád a především mezi nimi. Scénáristické kličky vedou cestu ke konfrontaci pomalu, ale jistě budují pevnou půdu k její realizaci. A u tvůrců se na chvíli zastavíme, neboť jejich škatulata uvnitř sezón odrážejí i celkovou kvalitu seriálu.
Vlídný vůdce? Mnoo....
Po Franku Darabontovi převzal otěže "showrunnera" Glenn Mazzara a střídání se dočkalo i kanceláře scénáristů. Roztříštěnost tvůrčí svobody měla za následek jen výraznější diverzifikaci mezi poutavými a zdlouhavými epizodami. Největší koncentraci kvalitních dílů s hutnou atmosférou můžeme naleznout v první polovině poslední sezóny. Akce, syrovost, zajímavé charaktery a na televizní produkci povedené vizuální efekty přikovaly ke gauči každý týden přes deset milionů diváků jen v US (což byl dvojnásobek oproti první sérii a s tímto číslem se seriál stal jedním z nejsledovanějších seriálů napříč všemi stanicemi). Po psychopaticky zhrzelému Shaneovi bylo potřeba zaplnit mezeru nebezpečného lidského faktoru, a to se guvernérovi (David Morrissey) postupem času povedlo na výbornou. Nám známé postavy také částečně ztratily svou jednorozměrnost a řada neduh z předchozích sezón vymizela. Jen Lori (Sarah Wayne Callies) zůstala stejnou, byť těhotnou, Lori, Andrea zůstala mistryní špatných rozhodnutí a T-Dog (IronE Singleton) se svým časem před kamerou... škoda hovořit.
Nezmar je zpátky, nabroušený víc než kdy dřív.
Nejzajímavější proměnou si prošli ale oba Grimesové. Zatímco Ricka postupně přepadá šílenství z pochybností a pod tíhou ideologického rozkolu a zodpovědnosti paradoxně několikrát ohrozí skupinu, Carla (Chandler Riggs) přepadává teenagerská zloba a mládežnická revolta. Kdo by si kdy pomyslel, že z otravného klučiny se postupně stane hlavní hybatel osobního děje. Ve vojenském státě Woodbury rovněž narazíme na celou řadu nových postav. Kromě guvernéra a jeho poskoků je seriálu představen submisivní a slabošský vědec Milton (Dallas Roberts) s nemalou a důležitou rolí, ale především málomluvná Michonne, která je ženskou hrdinkou, kterou seriál tak žalostně potřeboval. Jestli finále druhé řady vzdáleně připomnělo Noc oživlých mrtvol, třetí řada několikrát připomene Den mrtvých. Hustá a nemilosrdná hororová atmosféra, kousači všude a drama v lidské rovině se nezdá být tak vycucané z prstu. Ne všechny charaktery ale měly to štěstí na dobře napsané role, kromě výše zmíněných jmen můžeme zmínit ještě až přebytečně propíranou tematiku romance mezi Glennem (Steven Yeun) a Maggie, která se stává táhlou a nezajímavou. Přes veškeré nedostatky ale zůstal seriál kvalitní a zdravě sebevědomý. Než začala druhá polovina série.
Michonne s katanou, nebezpečná kombinace.
V druhé polovině se začalo nebezpečně "farmařit" a nervydrásající příběh začal být rozmělňován nic neříkajícími scénami bez jakéhokoliv impaktu. Nešťastná kompozice vedení děje se dotáhla až do závěrečných epizod, přičemž samotné finále bylo jedním z nejnudnějších dílů vůbec. A to je dosti alarmující. Jakkoliv by první polovina zasloužila vynášet do oblak, druhá opět strmě padala z pomyslného vrcholu. Před konečným verdiktem omluvme četné scénáristické kličky a zkratky a naopak vyzvedněme řemeslnou stránku seriálu. Po režijní a ve většině případů (tj. zhruba polovině a více) i herecké stránce není téměř co vytknout. Poslední epizody navíc přišly s nápadem podbarvit závěrečné minuty nějakou depresivní muzikou a tento nápad můžeme díky dobré volbě skladeb rovněž přičíst k dobru. Milovníci gore efektů si rovněž přijdou na své, způsobů, jak z mrtvol udělat ještě více mrtvé mrtvoly, se najde celá řada.
O živé-mrtvé pochopitelně nouze není.
Hodnotit třetí sérii Walking Dead není jednoduchá záležitost. Výborné epizody střídají ty nevýrazné a rozkol lze spatřit i u napsání některých postav. Rozčarováni možná budou i fanoušci komiksové předlohy, od které se seriál odklání čím dál tím víc (což může být někdy pokládáno i za klad). V prostoru televizní produkce se ale stále jedná o velice ambiciózní projekt, kterému se zatím stále daří produkovat divácky poutavé příběhy. S rostoucí popularitou je ale potřeba dát si veliký pozor na výslednou látku. Velké kvalitativní výkyvy mohou rozčarovat i zaryté fanoušky a jak rychle seriálu sláva rostla, tak rychle může i ochabnout. Kam se bude příběh odvíjet dál, nevíme. Minimálně finále nám neposkytlo žádné vodítko k dalšímu progresu. Budeme si tak muset počkat na první trailery k ohlášené 4. řadě. Do té doby nezbývá než doufat, že se vrátí elán z první poloviny této sezóny. Pak bychom se totiž měli opět na co těšit.
.jpg)
.jpg)
0 komentářů:
Okomentovat