Hledej

sobota 2. února 2013

Groundhog Day (1993) - 90%

Na hromnice o den více
Je druhého února a všichni moc dobře víme, co to znamená. Jsou Hromnice. Lidové oslavy brzkého příchodu jara mají svou dlouholetou křesťanskou tradici a nalepilo se na ně několik známých pranostik. Na americkém kontinentu je tento svátek navíc spojen poněkud bizarně se svištěm. Pokud 2.2. vyleze z nory a uvidí svůj vlastní stín, znamená to, že zima bude pokračovat minimálně dalších 6 týdnů. Nejslavnějším zvířecím meteorologem je bezesporu svišť Phil z městečka Punxsutawney v Pennsylvanii. Původně recesivní slavnosti nabraly v devadesátých letech ohromnou popularitu, a to díky jedné z nejslavnějších komedií všech dob. Ano, pochopitelně je řeč o snímku Harolda Ramise Na Hromnice o den více.

Po kanonádě současných filmů různorodých kvalit je třeba sáhnout opět k nějakému tomu kultovnímu dílu a připomenout si, jaký prvotní význam nám vlastně cizí příběhy na televizních obrazovkách nebo filmových plátnech přinášejí. Dnes už to je téměř neuvěřitelných 20 let, kdy cynický a egoistický meteorolog Phil (Bill Murray) zažíval nejdelší den svého života. Otravný den s hloupou slavností a novou televizní producentkou Ritou (Andie MacDowell) na krku měl skončit ještě dřív než začal. Místo toho pokračuje v nekonečné smyčce. Co Phil udělá? A co byste v téhle svízelné situaci dělali vy? Konaly neplechy bez následků? Využili extra času k poznání zajímavých osob kolem sebe? Nebo se naučili něčemu novému? Bill Murray vás provede postupně všemi možnými stádii. S humorem, s důvtipem i citem. Ale to jistě není třeba ani připomínat.

Phil & Phil. Souboj meteorologických hvězd.
Na Hromnice o den více se stalo instantní klasikou. Nejenom v komediální kategorii, ale prakticky i v kategorii filmů s tematikou cestování časem. Na rozdíl od ostatních pokusů nezabředává do nelogických časových paradoxů a nepodřezává si pod sebou větev pokusy o rozumné vysvětlení. Phil je sobec, tak mu život dá příležitost k nápravě. Jednoduché, nekomplikované, fungující. Díky doznívající hravosti 80. let a žánrovému umu režijního tvůrce veleslavných komedií jako Caddyshack nebo Bláznivá dovolená vznikla často citovaná legenda a nová filmová tradice k počátku února. Sám režisér si vystřihl cameo v roli doktora, ale tvář Harolda Ramise rozhodně není neznámá. Vždyť se proslavil jako Dr. Egon Spengler v Krotitelích duchů, po boku Billa Murraye.

Tahle bouře se jen tak nepřežene.
Právě Bill Murray nese na bedrech celý film. Což pro tohoto komika není vůbec žádný problém. I takové mdlé Lampasy (zase po boku Harolda Ramise, pod režijním dohledem Ivana Reitmana, tahle parta držela zkrátka při sobě) držel nad hladinou převážně on, svou improvizační schopností, energičností a sálavým pohodovým charismatem. Zde tomu není jinak. Dalo by se říct, že právě zde předvádí svou vrcholnou komediální formu. Tedy do té doby, než zase začal excelovat v posmutnělých dramatech v letech následujících. Z jeho perspektivy zažijeme široké spektrum pocitů a emocí, za žádných okolností ale nepřestane být tím cool Billem Murrayem, kterého máme všichni tak rádi.

"Do you have life insurance, Phil? Because if you do, you could always use a little more, right?"
Na Hromnice o den více je ale mnohem více, než jen neškodnou komedií na deštivé odpoledne. Využívá filmového formátu na plno a zprostředkovává divákovi zážitek z často kladené teoretické otázky. Fantazijní svět navíc není rušivě prokládán vědecko-fantastickou složkou, neboť na ní vůbec nesejde. Nesejde ani na konkrétním dni konání těchto časových zmatků. Alfou a omegou je zprostředkování pocitů z téměř neomezené moci a způsobů s jejím zacházením. Transformace člověka k lacinému prozření a náhlému uctívání správných hodnot zde zdaleka nemá onen uspěchaný formát. Phil má jako jediný povědomí o zakleté smyčce, bez ohledu na dosazích jeho konání jsou mysli ostatních lidí s dalším ránem resetovány. Ve filmu uvidíme přes třicet realit toho samého dne, ve filmu je zmíněn časový interval překračující půlrok a v audiokomentáři Harold Ramis předkládá časové vězení o délce deseti let. To je vskutku dlouhá doba na překopání vlastních hodnot, bereme-li v potaz, že hrdinovým jediným společníkem během této doby je jen on sám.

Štvou vás dokola opakované písně v rádiu? Ne tak jako Phila...
Z hlediska pasivního diváka musíme ocenit vysokou variabilitu děje. Díky zohlednění všech možných stádiích vyčerpal scénárista Danny Rubin téměř všechny velké nápady k zužitkování nově nabyté "moci". A v rámci amerických komedií ještě poměrně věrohodně. Radost, smutek, nemožnost zabránit některým situacím, snaha o získání srdce své vyvolené na sto způsobů, síla skutečné lásky, vztek, bezmoc, smíření... Pozoruhodné množství jednotlivých emocí na sebe ladně navazuje a jejich vývoj dává smysl. Podněcuje tak k chvilkovému fantasknímu zasnění a zároveň předkládá klíč k dešifrování závěrečných dopadů. Když už romantická komedie pracuje s tímto přesahem v naprosté lehkosti, nemůže se jednat o krok vedle. Na podobném způsobu funguje třeba i trilogie Návratu do budoucnosti, která však žongluje ještě s dalšími motivy a tématy. O tom zase někdy příště. Naopak úbytkem lehkosti nejvíce trpěl "celkem fajn" Zakletý v čase.

Dokonalý příklad toho, že nejvíce toužíme po tom, co nemůžeme hned mít.
Nápad opakované časové smyčky je častým námětem především sci-fi seriálů, připomeňme například epizodu Window of Opportunity čtvrté řady StarGate SG-1, epizodu Monday šesté řady The X-Files, nebo celý námět filmu Zdrojový kód. Samotné Na hromnice o den více se dočkalo i remaku v novém tisíciletí. Španělská verze È già ieri díru do světa neudělala, a tak nezbývá než doufat, že se o podobný krok v nejbližší době nepokusí i velká hollywoodská studia. Tedy, lákavý námět lze ždímat ještě na mnoho způsobů, ale tak celistvý dojem žádný další film jen tak nepřekoná. Výborná atmosféra, výborný Bill Murray, Andie McDowell na vrcholu slávy, výborné podpůrné osazenstvo a vůbec výborný celkový dojem. Přesně takové pocity ve vás film zanechá a připomene jej každou rádiovou reprízou slavné písničky Sonnyho a Cher nebo překrásné melodie Rhapsody on a Theme of Paganini Sergeie Rachmaninova, proslavenou již snímkem Somewhere in Time.

Bill vyměnil nenávist sysla (Caddyshack) za nenávist sviště. Ti hlodavci...
Ale už bylo dost nostalgického vzpomínání, jsou Hromnice, městečko Punxsutawney se připravuje na populární oslavy, svišť Phil nám prozradí vývoj počasí v následujících týdnech a televizní stanice po celém světě budou vysílat právě toto významné dílo kinematografie. Časová podmínečnost (jako například u vánočních filmů) zde naštěstí nehraje téměř žádnou roli a Na Hromnice o den více se lze dívat v jakoukoliv část roku. Díky svému kalendářnímu zasazení si alespoň snadněji hledá důvody k opětovnému připomenutí. Tak teď už jen: "Okay, campers, rise and shine, and don't forget your booties 'cause it's cooooold out there today."

"You want a prediction about the weather, you're asking the wrong Phil. I'll give you a winter prediction: It's gonna be cold, it's gonna be grey, and it's gonna last you for the rest of your life."



0 komentářů:

Okomentovat