Hledej

čtvrtek 14. února 2013

Casablanca (1942) - 90%

Casablanca
A je tady zase Valentýn. Den, který v podstatě sám o sobě vůbec nic neznamená, jen obecně zvedá prodeje růží, přání a čokolád. Nebuďme ale aspoň chvilku cyničtí a naopak zkusme tento srdíčkový den podpořit nějakou tou kvalitní filmovou romancí. Zamilovaný žánr skrývá celou řadu úskalí, předvídatelných dějových oblouků a filmově pokroucenou realitu, vzbuzující reálná očekávání nad rámec běžných zkušeností každodenního života. Jsou to pohádky pro odrostlé princezny, které stále čekají na svého prince na bílém koni. V kvantu nepřeberného množství snímků však nalezneme i takové, které naopak oslavují skutečnou podstatu lásky. Té, která znamená velké oběti i za cenu "pouze" duševního happy-endu. Je čas připomenout si klasiku všech klasik - Casablancu.

Minulý rok jsme Valentýn slavili s realistickým příběhem Love Story. Letos zabředneme do vod melodramatu, kde milostný příběh rámuje důležité historické události. Nacházíme se v marockém městě Casablanca ve 40. letech minulého století. Francie byla částečně obsazena nacisty a přes francouzské Maroko prochází řada uprchlíků s vidinou úprku do neutrálního Lisabonu a posléze do Spojených států. Jenomže nic není zadarmo, falešná víza jsou nabízena za úplatky a vysoké ceny. Řada takovýchto obchodů probíhá v baru Rick's Café Américain cynického Ricka Blaina (Humphrey Bogart). Hustá atmosféra multikulturního města, plného emigrantů, nacistů, kolaborantů a nacionalistů se ještě více zkomplikuje příjezdem československého odbojáře Victora Lazsla (Paul Henreid) a jeho manželky Ilsy (Ingrid Bergman). Zdánlivě běžný obchod s tranzitními vízy narušuje fakt, že Rick a Ilsa měli společnou romantickou minulost. A city ještě zdaleka neochladly...

"Of all the gin joints, in all the towns, in all the world, she walks into mine."
Casablanca tak není ryze romantický film. Nepříjemné události druhé světové války představují smrtelná nebezpečí na každém rohu a je třeba jednat rozumě. Jak ale moc dobře víme, láska a rozum většinou nejdou dohromady. Rick má v rukách osud Victora i Ilsy. Pomůže svému sokovi v lásce k bezpečné emigraci nebo se zapříčiní o jeho odklizení? Kam až sahá láska a co by bylo výhledově nejlepším řešením pro objekt jeho touhy? Dnes už téměř každý zná ikonický konec této nelehké volby, který vzhledem k více než sedmdesátiletému stáří už ani nelze považovat za spoilerující. Rick i přes stále živé city udělá pro Ilsu to nejlepší, a to i za cenu toho, že jí již zřejmě nikdy neuvidí. Koneckonců, jejich společný románek v Paříži se uskutečnil jen proto, že v té době byla přesvědčená o manželově smrti. Ale jelikož tomu tak není, nebylo by fér, aby Rick stál tomuto poutu v cestě. Ona Paříž jim však navždy zůstane.

"...Here's looking at you, kid. "
O Casablance bylo a ještě bude napsáno mnohé, protože se jedná o výjimečný a důležitý kus světové kinematografie. A největší chvála patří přirozeně hlavním představitelům, mezi kterými to správně jiskří. Humphrey Bogart byl hercem s velkým "Há" a svůj jedinečný přednes představil v celé řadě nestárnoucích a legendárních filmech. Zde tomu není jinak a jako cynik s velkým srdcem pod tvrdou skořápkou svým jedinečným způsobem opět exceluje. Švédská protihráčka s americkým občanstvím Ingrid Bergman představila svůj talent a krásu právě zde a prodávala je i pak po zbytek své kariéry. Za zmínku stojí i menší role pro velmi známý obličej zlaté éry Hollywoodu Petra Lorreho a pak především role pianisty Sama Dooley Wilsona. Vždyť krom řady citací je film znám především svou hlavní melodií As Time Goes By.

"Zahraj to znovu, Same..." Památná věta, která v tomto znění nikdy ve filmu nezazní.
Proto je vhodné při výběru vhodného audiovizuálního doprovodu tohoto zdánlivě kýčovitého dne vybírat dílo povznešené, nabízející kromě základní romantické linie také skutečné emoce na pozadí opravdového dramatu. A není třeba bát se melodramatického vyprávění, důležitá je myšlenka a celkové zpracování, které přežívá napříč desetiletími, bez ztráty jakékoliv důraznosti. Pokud jste s tímto dílem Michaela Curtize dosud nepřišli do styku, je ideální čas napravit tento rest. Myslím, že to bude počátek krásného přátelství. Veselý Valentýn všem!

Ilsa: "You're saying this only to make me go."
Rick: "I'm saying it because it's true. Inside of us, we both know you belong with Victor. You're part of his work, the thing that keeps him going. If that plane leaves the ground and you're not with him, you'll regret it. Maybe not today. Maybe not tomorrow, but soon and for the rest of your life."
Ilsa: "But what about us?"
Rick: "We'll always have Paris. We didn't have, we, we lost it until you came to Casablanca. We got it back last night."
Ilsa: "When I said I would never leave you."
Rick: "And you never will. But I've got a job to do, too. Where I'm going, you can't follow. What I've got to do, you can't be any part of. Ilsa, I'm no good at being noble, but it doesn't take much to see that the problems of three little people don't amount to a hill of beans in this crazy world. Someday you'll understand that."



0 komentářů:

Okomentovat