Killing Them Softly (2012) - 60%

Killing Them Softly

Je krize a i řadový zlodějíčci si musí vydělávat, jak to jenom jde. Třeba i obráním nechvalně známého mafiána a jeho ilegální partičku hráčů pokeru. Jelikož je to taky pěkně vykutálený ptáček, veškerá pozornost by měla být v podezření namířena na něj. Easy money. Nebo snad ne? Žijeme ve světě špinavých uliček, krvavých peněz a nájemných "vymahačů". Jsme v Americe. A Andrew Dominic nám chce dokázat, že minimalistické a dramatické krimi thrillery tu mají své místo. Dočkáme se tak dalšího Drive? Jedno eso v rukávu má schované, superstar Brada Pitta...

Bývalý idol a oblíbená tapeta dívčích pokojíčků ale není jediným tahákem filmu. Celkově se obsazení povedlo. Vzhledem k hereckým filmografiím potěší role Raye Liotty v roli Markie Trattmana, hlavního mafiána, nebo "Soprana" Jamese Gandolfiniho v roli nájemného likvidátora nepohodlných osob. Hlavní pozornost je ale pochopitelně věnovaná člověku s největší "star power". Což ale neznamená, že pobude na scéně v nejdelším časovém intervalu. Jeho Jackie má za úkol přijít na kloub, kdo za krádeží peněz stojí a nepohodlných osob se zbavit. Jemně, ale definitivně. Ale když se v lese kácí, létají třísky.

Kdo jiný by mohl být mafiánem, když Robert De Niro nemá čas?

Snímek není o pátrání po zlodějích, které okradli zloděje. Jejich identita je odhalena během několika dialogů.  A to je koneckonců pro celý snímek symptomatické. Pár efektivních scén je zabaleno mezi dlouhé rozhovory, které ale nefungují, jak by měly. Zasazením do období světové hospodářské krize a prokládáním televizních a rádiových monologů tehdy ještě prezidenta Bushe a senátora Obamy je jasně zřetelný "vyšší" záměr přesahu. Ale v konečné fázi působí nadbytečně, ba i chvílemi i rušivě. Jádro syrové gangsterky je zachováno alespoň v několika stylových okamžicích. Když dojde na pěstní vyjednávání v dešti, cítíme každou prasklou kost. Žádné naturalistické scéně kamera neuhne a o to intenzivnější zážitek poskytuje.

Jackie kills softly.

Styl výše zmiňovaného Drive je připomenut i několika dalšími scénami (slow motion přestřelka), ale vnitřní integrita už tak dobře pohromadě nedrží. Přistoupíme-li na hru, že se více mluví, než děje, začne nás alespoň více zajímat obsah slov nebo herecký přednes. Zatímco po herecké stránce vše funguje bez výhrad, význam několika dialogových segmentů vyšumí do prázdna. Film tak připomíná sestřih nejsilnějších okamžiků kvalitního gangsterského seriálu. S tím rozdílem, že nám chybí pevnější cestička mezi jednotlivými úryvky.

Brad Pitt a Richard Jenkins při jednom z řady obchodních rozhovorů.

Killing Them Softly je v podstatě malým filmem, jehož většina rozpočtu 15 milionů dolarů šla do honorářů. A jako takový se do naší kinodistribuce nedostal a nedostane. Svou rozkolísanou kvalitou se ani klasikou nestane a potěší převážně jen fanoušky hlavních představitelů. Andrew Dominic ukázal své nadání, leč scénář mu bohužel nebyl adekvátní oporou. Díky několika vhodně stylizovaným scénám si zatracení rozhodně nezaslouží, jen je třeba upravit si očekávání. Potom může jako dramatická jednohubka fungovat bez závažnějších škobrtnutí. A minimálně čeští tvůrci by se jím mohli nechat inspirovat, jak se točí aspoň lehce nadprůměrné thrillery.

"They cry, they plead, they beg, they piss themselves, they cry for their mothers. It gets embarrassing. I like to kill 'em softly. From a distance"