Lars (Ryan Gosling) je tak trochu podivín. Žije v garáži a vyhýbá se zbytečnému sociálnímu kontaktu. Nedbá na interakce s milými děvčaty a dělá co může, aby se vyhnul času stráveného se svým bratrem a jeho ženou. Ne, že by neměl lidi rád, jen se cítí lépe o samotě. Až jednoho dne přijde do jeho izolovaného života Bianca, dívka snů, která všechno změní. Potud to zní jako plot každého druhého romantického filmu. Zásadním rozdílem je, že Bianca je "nafukovací" pana...
Ryan Gosling mohl díky svému výrazu zbídačeného štěněte snadno spadnout do škatulky romantického žánru, což se snažil potvrdit Zápisník jedné lásky (dívkami velmi oblíbený, ačkoliv veskrze průměrný film). Podíváme-li se pečlivěji na Ryanovu filmografii, zjistíme, že podobné role jsou ojedinělé. Tento původně dětský herec televizních seriálů herecky výrazně dospěl a snaží se nás o tom neustále přesvědčovat nejrůznějšími způsoby. I tady jsme už měli prostor ke zhodnocení jeho kariérního posunu v dramatu Svět podle Lelanda, nebo politickém snímku Den zrady. Pak přišla "nezávislá" modla minulého roku Drive a je jasné, že máme co do činění s velmi zajímavou osobou, která si své role vybírá pečlivě. A stejným způsobem působí i nekomerční drama Lars a jeho vážná známost.
Bianca toho moc nenamluví, přesto ji má Lars nadevše rád.
Přestože zde není nalíčen na kdovíjakého fešáka a je faktem, že jeho partnerkou je realistická "sex doll", je film citově velmi upřímný. Lars jedná s Biancou, jako by byla skutečná dívka. Povídají si, jezdí na výlety, společenské oslavy... A zde naráží na překvapené výrazy svých spoluobyvatel. Starost o jeho zdraví má především jeho bratr Gus (Paul Schneider) s manželkou Karin (Emily Mortimer), kteří nenápadně dojednají Larsovi schůzky na doktorská sezení. Jejich výsledkem je diagnóza psychického stavu trpění přeludem a nejlepším způsobem k léčebné dopomoci je přistoupit na hru, že Bianca je skutečná bytost. Tento nelehký úkol nečeká jenom jeho nejbližší příbuzné, ale prakticky celé maloměsto.
Gus a Karin jsou zaskočeni Larsovou novou, exotickou známostí.
Lars a jeho vážná známost je ryzím tragikomickým dramatem o lidských příbězích, mezi něž patří třeba takový Doktor Flastr. Úsměvné momenty střídají posmutnělá témata a k celkové melancholické atmosféře dopomáhá situování příběhu do období zasněžené a mlhavé zimy. Díky přesvědčivým hereckým výkonům všech představených není problém zakousnout se do vyprávěného příběhu a snadno začít fandit (nejenom) hlavnímu hrdinovi. A to nejenom z hlediska navrácení samotářských smyslů zpět do reality, ale k celkovému pochopení podstaty jeho zvláštního chování a nalezení vlastní vnitřní rovnováhy. V průběhu snímku je snadné začít brát Biancu jako skutečnou postavu, protože odehrává stejně důležitou roli. Průběh Larsova psychického rozpoložení dodává jeho neortodoxnímu vztahu punc realističnosti a nevyhne se ani simulovaným hádkám.
Šťasná dvojice jako každá jiná. Nebo ne?
Režisér Craig Gillespie má na svém účtu akorát průměrnou komedii Pan tělocvikář a neoslnil ani upírským remakem klasiky 80. let Noc hrůzy. Intimní příběh o zvláštním vztahu milého samotáře s neexistující bytostí, milující rodinou a dobrosrdečným městem je tak v jeho krátké kariéře dosavadním vrcholem. Film, který dokáže zahřát na srdci i zarytého cynika, navíc doprovází příjemná hudbaDavida Torna. A znovu se můžeme přesvědčit o tom, že na herce Ryana Goslinga je potřeba si dávat velký pozor, neb jeho účast téměř vždy zaručuje nadprůměrný filmový zážitek. Tak na shledanou v kině na Gangster Squad!
I was talking to Bianca, and she was saying that in her culture they have these rites of passages and rituals and cermonies, and, just all kinds of things that, when you do them, go through them, let you know that you're an adult? Doesn't that sound great?"
0 komentářů:
Okomentovat