The Big Sleep (1946) - 80%

Hluboký spánek

Po několika rozporuplných filmů současnosti je čas na nějaký klenot kinematografie dob minulých. Co takhle film noir? Vraťme se na chvilku do dob, kdy si hlavní hrdina mohl beztrestně zakouřit a popíjet koňak. Do dob šarmantních gentlemanů, sexy femme fatale a nelítostných gangsterů. A když se řekne noir, musí se říci i Bogard. V Hlubokém spánku představuje klasickou postavu Philipa Marlowea, známé soukromé očko, které neváhá jít do hloubky případu a nastavit i vlastní kůži. Zkrátka detektiv jak má být. Tentokrát má na starosti jeden pěkně zamotaný případ...

Umírající generál Sternwood má dvě dcery, které mají tendenci přitahovat problémy. Jelikož je velmi bohatý a dcery velmi krásné, nejednou je objektem vydírání. V tuto chvíli přichází na scénu povolaný detektiv Philip Marlowe (Humphrey Bogard), jehož úkolem je přijít na kloub vyděračům a eliminovat potenciální hrozby. To je ovšem pouze špička ledovce. V průběhu vyšetřování narazí na několik mrtvol a několik nepříliš přátelských gangsterů. V tento okamžik je nejlepší přestat děj dále pitvat, řada dokreslujících příběhových linek a jejich aktérů je natolik hustá, že by hlubší popis mohl způsobit neúmyslné zmatení.

Humphrey Bogard je přesně takový typ detektiva, jakého si lze v tomto žánru nejlépe představit. To nám dokázal už ve vynikající detektivce The Maltese Falcon (1941). Velmi výřečný, cynický, chytrý a charismatický. V klobouku a baloňáku prochází několik interiérů a na vlastní pěst pátrá i po ukončení případu. Touha dokončit svou práci mu nedovolí přestat, dokud není klubko záhad zcela rozmotané. Jako správný detektiv nenechá jediný otazník bez odpovědi a díky jeho rozhodnosti mu podlehne nejedna dívka. To platí i pro generálovu dceru Vivian (Lauren Bacall), hlavní femme fatale snímku. Jak to s osudovými ženami bývá, jiskřící vztah nebude vůbec jednoduchý. Střed dvou silných charakterů vytváří během dialogových scén skutečně třeskutou chemii, na kteou je radost pohledět.

Námět Hlubokého spánku vychází z pera Raymonda Chandlera, autora několika detektivních příběhů a filmových scénářů (mezi něž patří jeden z nejlepších noir filmů Double Indemnity). Na rozdíl od výše zmiňovaných filmů ale doplácí na poměrně složitý děj. Chvilku potrvá, než se začnete s orientovat mezi všemi postavami a úplné docenění přijde na řadu pravděpodobně po několikanásobném shlédnutí. To Hlubokému spánku malinko podráží nohy, ale tuto vadu zcela nahrazuje dokonale vybudovaná atmosféra. O tu se postaral krom hlavních představitelů režisér Howard Hawkes, jehož filmografická škála je velmi bohatá. Krom klasických westernů zvládal na jedničku i komedie nebo gangsterké thrillery. Tento detektivní žánr míchá dohromady esence všech jmenovaných ve vyrovnaném poměru a výsledkem je dvouhodinový poutavý příběh, který dokáže udržet pozornost i přes překombinovaný příběh.

Postava a charakteristické rysy detektiva Marlowa za krátkou chvíli zlidověly. Obliba, s jakou se původní kniha setkala, zapříčinila implementaci tohoto hrdiny ještě do několika dalších knih. A zároveň i filmových adaptací. V nich se v této roli představili mimo jiné například i James Garner, Robert Montgomery, nebo James Caan. Dokonce i v našich končinách inspirovala tato postava divadelní hru Mazaný Filip, který se v roce 2003 dočkal rovněž celovečerního filmu s Tomášem Hanákem v hlavní roli. Když se vrátíme k Hlubokému spánku, v roce 1978 vznikl remake, kde si roli detektiva vystřihl Robert Mitchum. Podle veškerých ohlasů odborné kritiky a diváků zdaleka nedosahoval kvalit svému předobrazu, ani s Jamesem Stewartem jako Generálem Sternwoodem. Z celého výčtu vychází jasně najevo, že neikoničtějším představitelem nejspíše navždy zůstane Bogard.

"My, my, my! Such a lot of guns around town and so few brains! You know, you're the second guy I've met today that seems to think a gat in the hand means the world by the tail."