Ronal Barbaren (2011) - 55%

Ronal the Barbarian

Heavy metalové animované fantasy pro dospělé, plné drsné muziky a nevhodného humoru! Přesně takový je animák z dánského studia Einstein Film! Nebo alespoň takto ho prezentovaly veškeré upoutávky. Jak je tomu ve skutečnosti a kolik barbarské krve bylo prolito v tomto filmu s "koulema"?

Nejprve několik vět k ději. Ronal patří mezi barbary, v jejichž žilách koluje krev nejsilnějšího bojovníka všech dob. Narozdíl od ostatních ale moc té svalové hmoty nenabral a je nejslabším článkem celé osady. Paradoxně díky tomu vyvázne bez zranění po nájezdu poručníků zlého Volcazara, který potřebuje veškerou barbarskou krev k naplnění svého plánu stát se neporazitelným démonem. Na Ronalovi nyní je vzchopit se a vyrazit na cestu za osvobozením svého lidu. A nebyla by to žádná výprava bez natvrdlého sidekicka, podivínského elfa a krásné bojovnice. Cesta - vizuálně často ne nepodobná Pánu prstenů - může začít...

Jak může být již z předchozího odstavce patrné, bohužel zůstalo u planých řečí. Víceméně. Téměř všechny humorné scény a narážky vypotřebovaly trailery a zbytek filme je klasické putování loserů za vítězstvím. Výsledný hybrid tím ale ztrácí půdu pod nohama v podobě cílové skupiny diváků. Není to dětský film jako Jak vycvičit draka (2010) a ani dospělácké fantasy alá Heavy Metal (1981). Na první variantu obsahuje řadu vulgarit, násilí a náznaků různých sexuálních úchylek, na druhou zase předvídatelný pohádkový příběh. První skupinu diváků nezajímají morální poselství o sebevědomí, lásce a elementárním hrdinství, druhé skupině přijde veškerý genitální humor především zbytečný. Jakoby se tvůrci neuměli rozhodnout, co vlastně chtějí. Vyházením všeho "nevhodného" balastu by zůstal obyčejný rodinný videofilm, který by v přemíře vysoké konkurence zapadl v zapomnění. Způsob odlišení se od ostatních spočívá ve druhé možnosti, nebát se přitlačit na pilu. V tomto ohledu tu jsou slibné náznaky, ale nedotažené do konce.

Animace zastydla někde v době před deseti lety a i tehdy by patřila přinejlepším k průměru. Tuto dánskou prvotinu může omlouvat jen srovnání s naší 3D prvotinou (Kozí příběh). Tu stále o několik tříd převyšuje, ale to není zase tak těžké. Přesto se stále řadí někam na úroveň gameplay několik let starých videoher. Především se nabízí srovnání s videohrou Brütal Legend (2009), kde si (hlasově) hlavní roli zahrál Jack Black a v cameo rolích se objevily skutečné hvězdy hard rocku / heavy metalu (Lemmy Kilmister, Rob Halford, Ozzy Osbourne, Lita Ford). Ani v tomto ohledu nenaplnil Ronal Barbaren očekávání, hudba je mdlá a zapomenutelná. Je to škoda, zaseknout se takhle na půl cestě. Některé nápady a narážky na žánrové filmy lehce zvedají úroveň mírně nad průměr, ale zdaleka se nejedná o nic nutného vidět. Příště alespoň zanechat úroveň nastavenou trailery, pánové.