The Big Year (2011) - 60%

The Big Year

"Big Year" je jakási soutěžní disciplína, která spočívá v pozorování ptáků. Soutěžící mají jeden rok, pevně stanovené geografické hranice a jeden cíl - uvidět nebo uslyšet co největší počet druhů ptáků. Vítězem se stane ten provozovatel "birdingu", který bude mít ve svém osobním notesu uvedeno nejvyšší číslo. Možná to zní jako přitažené za vlasy, ale tato zájmová aktivita skutečně existuje, její kořeny sahají k roku 1934. Nicméně toto je film o několika lidech, pro které je pozorování opeřené fauny největším koníčkem. A každý z nich chce vyhrát Velký rok.

Brad (Jack Black) je snílek, nemá příliš v lásce své zaměstnání, zato dokáže přiřadit ptačí zvuk ke konkrétnímu druhu jako nikdo jiný. Stu (Steven Martin) stojí v čele velké společnosti už řadu let a přes veškeré povinnosti neměl nikdy příliš času na své hobby a odchod do důchodu musel několikrát posouvat. A v neposlední řadě je na scéně Kenny Bostick (Owen Wilson), drzý floutek a výherce minulého ročníku Big Year. Všichni chtějí překonat rekord a stát se tak nejlepším pozorovatelem. Ačkoliv námět vychází velmi volně z knihy na motivy skutečných událostí roku 1998, působí velmi zvláštně na celovečerní film. Zachraňuje všechno třeskutý humor dvou členů Frat Packu, jednoho nestárnoucího komika a řady podpůrných vedlejších postav? Ne tak úplně.

Kromě námětu (který může zcela ocenit asi jen hrstka lidí a milovníků ornitologie) je problém ve vyhraněnosti žánru a komplikovanosti poučení. Primární žánr je komedie, ale ta vtahuje do děje až příliš vedlejších (ne)ponaučení. Každá z postav má své osobní či profesní problémy, se kterými se dostanou během děje do konfrontace. Osamělý Brad a jeho nespokojený otec (Brian Dennehy), Stu a jeho spolupracovníci, co ho nenechají chvilku odpočinout (Kevin Pollak, Joel McHale), Bostick a jeho opomíjená manželka (Rosamund Pike). Tedy celkem často se hraje na smutnější notu (sebe)uvědomění, která se v této hojné míře příliš kontrastuje s komediální road movie. Ale ani žánr "road movie" není zcela naplněn. Hrdinové necestují z bodu A do finálního bodu B, spíše jen nárazově vyrážejí sem a tam. Vyhlížejí přicházející bouře a další příležitosti pro slet ptactva, případně následují hlášení o výskytu toho či onoho druhu. Chvilku cestují každý zvlášť, chvilku spolu. Tento jev je způsoben sledováním soutěže v průběhu celého roku. Jednotlivé epizodky pak nemají nastavené nebo gradující tempo, jen se namátkově mění lokace Spojených států amerických.

Plusové body sbírá celková stylizace. Způsobem natočení, včetně bláznivého scénáře, připomíná film bezstarostné komedie 80. let. Svou atmosférou nutí diváka většinu stopáže k mírnému úsměvu a celkové pohodovosti. Ve scéně, kdy postava Stevena Martina utíká s kufry chytit letadlo, nelze nevzpomenout na výborné Planes, Trains & Automobiles z roku 1987. Takže ačkoliv se nejedná o kdovíjaké veledílo (což ve své podstatě není ani například Caddyshack (1980)), alespoň onen úsměvný element je přítomen. To někdy může jako nenáročná zábava stačit.

"You bought me drinks and got what you wanted!"

PS: Jim Parsons (The Big Bang Theory) je v celém filmu dohromady asi na tři minuty. Více prostoru má Joel McHale (Community), takže tvůrci asi mají v oblibě americké seriály a podle jejich kvality rozdávali i celkový prostor na place jejich protagonistům :P