TOP 10: Nejzajímavější vánoční filmy

Rozzářené výzdoby, vlezlí obchodníci, chamtivé davy nakupujících, všudypřítomné koledy a filmy s vánoční tematikou. Jasné známky toho, že se svátky klidu a míru už nezadržitelně blíží. Každý rok vznikají žebříčky nejlepších vánočních filmů, jejichž výsledky jsou pokaždé téměř identické. Osvědčené klasiky hřejivých příběhů a rodinných komedií patří už k mezinárodnímu folkloru tohoto období a nejznámější z nich jsme si již představili v první desítce tradičních vánočních filmů. Nyní se podíváme na další desítku, možná méně známých snímků pro tuzemského diváka, ale zato hodně důležitých pro zemi, která současný styl Vánoc vytvořila. Přestože je vliv amerikanismu v současnosti hodně znát, na rozdíl od pupkatého Santy jsme si stále neosvojili americké vánoční filmové klasiky. Jsme přílišní vlastenci, nebo jenom nerozhodní pokrytci? Ať tak či onak, nic nám nebrání představit si další várku vánočních filmů, se kterými během bujarého období zimních prázdnin neuděláte krok vedle. A na českého zástupce také dojde!

It's a Wonderful Life (1946) - 100%

Život je krásný

No a proč nezačít rovnou jedním z nejlepších (nejen) vánoční filmů. George Bailey (James Stewart) je dobrák od kosti. Celý svůj život žil velkými plány, jejichž realizaci ale řada nešťastných okolností nikdy nedovolila uskutečnit. Navzdory svým cestovatelským snům tak stále zůstává uvězněn v rodném městečku Bedford Falls, "zachraňujíc" jeho obyvatele od bohatého a bezcitného bankéře pana Pottera (Lionel Barrymore). Po otci zděděná peněžní půjčovna ale Georgovi pohodlí a bezstarostnost nepřináší. Střet zidealizované představy o světě s tvrdou realitou nejenom dokáže člověka psychicky odrovnat, ale v krajním případě i dovést k extrémnímu řešení. Jako je ukončením vlastního života. Do této fáze vyeskaloval stres hlavního hrdiny a to přesně o Štědrý večer. Strýček Billy (Thomas Mitchell) ztratil obálku s penězi klientů, a to v konečném důsledku znamená bankrot rodinného podniku, výhru bankéře Pottera a žalář pro George za zpronevěru. Život je někdy zkrátka krásný, no ne?

Co má však tato depresivní sonda do života maloměšťáka s velkými sny společného s vánočními svátky? Téma deziluze ve skoro až noirové atmosféře zrovna nenaplňuje původní předpoklady. Zásadní obrat nastane ale až v poslední čtvrtině filmu, která mu dá téměř až Dickensovský nádech. Jako deus ex machina přichází na scénu anděl Clarence (Henry Travers), který Georgovi ukáže, jak by vypadal svět bez jeho existence. Modifikace Vánoční koledy funguje na výbornou, velký filmový tvůrce Frank Capra vytvořil novou instantní vánoční klasiku. Ta funguje nejenom z důvodu použití editované verze osvědčeného námětu, ale i správným zvolením hereckého osazenstva. James Stewart a Donna Reed (v roli jeho manželky) jsou vzorovou ukázkou tzv. "american sweethearts" a z Lionela Barrymora chladná proradnost přímo čiší. Život je krásný (neplést se stejnojmenným italským filmem z roku 1997) ukazuje toho správného ducha Vánoc, kterého je si třeba neustále připomínat. Povinnost každého diváka.

Miracle on 34th Street (1947) - 75%

Zázrak v New Yorku

Den díkůvzdání signalizuje brzký příchod Vánoc a v tradičním průvodu tak nesmí chybět ani alegorický vůz se Santa Clausem. A jelikož je najatý člověk v kostýmu v ne zrovna střízlivé kondici, organizátorka Doris Walker (Maureen O'Hara) jej nechá nahradit náhodným vousatým staříkem, který se právě prochází kolem (Edmund Gwenn). Jeho autentičnost je natolik důvěryhodná, že je pak zaměstnán i jako Santa v obchodním domě pana Macyho (Harry Antrim). Problém nastává v okamžiku, kdy o sobě i v civilu tvrdí, že je skutečným Krisem Kringlem, alias Santou. Tento kontroverzní okamžik se střetává s nevolí cynického firemního psychologa Sawyera (Porter Hall), který jej okamžitě hodlá poslat do psychiatrické léčebny. Naštěstí je Dorisin soused a dobrý přítel Fred Gailey (John Payne) právníkem a začíná tak soudní slyšení, které má Krise osvobodit. Ale pouze tím způsobem, že se skutečně prokáže existence Santa Clause. Dokáže u soudu téměř nemožné a přesvědčí přísedícího soudce Henryho Harpera (Gene Lockhart) a racionální veřejnost o existenci smyšlené postavy? A dokáže se Doris a její pragmaticky vychovaná dcerka Susan (Natalie Wood) přenést přes přísně logický náhled na svět a vnést do něj kouzlo fantazie?

Zázrak v New Yorku je zvláštním filmem. Klasický vánoční příběh o důležitosti vánočního ducha a přeměně chladných bezvěrců na přátelské bytosti je svým námětem převážně filmem pro mladší divácké skupiny. Případně pro fanatické příznivce svátečního veselí. Tento děj však v polovině protíná poměrně netradiční prvek soudního přelíčení, které může připomenout třeba Jako zabít ptáčka. Znamená to, že dětští diváci byli schopni ve 40. letech strávit takovou poměrně komplikovanou látku? Více než dobrá polovina filmu je prakticky "dospělá konverzačka". To dělá ze snímku nekonzistentní podívanou pro celou současnou rodinu, která více potěší pamětníky a nostalgiky, než aktivní vyhledávače vánočních filmů. Své poselství ale umí prodat velmi dobře v celkem inteligentní formě, jen je potřeba si na ni zvyknout a přistoupit na ni. Teoreticky tak může nejlépe fungovat na odtažité jedince, ze kterých se kouzlo Vánoc již vytratilo. Tento americký kult se pak v roce 1994 dočkal remaku, kde si Krise vystřihl Richard Attenborough (John Hammond z Jurského park), ale slávu původního díla se mu už překonat nepodařilo.

Joyeux Noël (2005) - 80%

Šťastné a veselé

Už jsme se zde několikrát přesvědčili o tom, že vánoční duch je důležitý nejenom ke zdobení stromku a rozdávání dárků. Některé dárky mohou mít nevyčíslitelnou hodnotu a přitom nestát nic. Ale to jsou jenom příběhy a smyšlené děje filmů, písniček nebo knih. Nebo snad ne? Historie nám ukazuje, že síla Štědrého večera může fungovat i v reálném životě a to v těch nejnepravděpodobnějších chvílích. Třeba v průběhu první světové války. Den 24. 12. 1914 se zapsal do dějin vzniklým příměřím mezi válčícími stranami a zákopová válka západní linie na pár dní, navzdory příkazům vrchních generálů, zažila pár dní míru. Němečtí, britští a francouzští vojáci podstoupili pod vánočním sentimentem odvážný krok a společně vystoupili ze svých zákopů do zóny země nikoho. Postupné oťukávání nepřítele se přetavilo do společného pění koled, spoluúčastí na mši, barterového obchodu, improvizovaného fotbalu a dohodou o pohřbu svých padlých vojáků. Vzájemná nevraživost zůstala jen u vrchních původců války, kteří ji řídili z bezpečných úkrytů. A "vlastizrádce" neváhali poslat do prvních linií jiných front. Ale to už je jiná kapitola.

Francouzský film Šťastné a veselé se zabývá právě tímto okamžikem. Než k němu dojde, je ale nejprve potřeba představit několik postav na obou stranách barikád. Cíl je pochopitelně ukázat na obyčejnou lidskost a pouhou nutnost plnění generálových rozkazů. V jádru každého vojáka je jen touha po klidu a míru a šťastnému navrácení k rodině. A právě tyto pocity prohlubovala posmutnělá nálada svatého dne, kterou pociťovali všichni. Filmu Christiana Cariona se tuto náladu podařilo zpracovat se ctí. Mírným nedostatkem jsou nedotažené příběhy představených hrdinů. Především příběh skotského rodáka Jonathana (Steven Robertson), který přijde v bitvě o bratra, působí zkratkovitě a celkem navíc. Naopak zajímavými postavami na svém místě jsou velitelé jednotlivých vojsk (Guillaume Canet, Daniel Brühl, Alex Ferns), operní pár Nikolaus Sprink (Benno Fürmann) a Anna Sörensen (Diane Kruger), nebo skotský kněz / medik Palmer (Gary Lewis). Správný multikulturní zážitek je způsoben pak mimo jiné i tím, že každá představená národnost mluví vlastním jazykem (tj. žádný upřednostňující amerikanismus, český dabing toto kouzlo může lehce zničit). Pokud chcete vidět Vánoce trochu jinak, ale za to přesně v takové podobě, v jaké by měli fungovat, udělejte si čas na tuto poučnou lekci historie.

White Christmas (1954) - 65%

Bílé Vánoce

Když už jsme jednou okusili kombinaci války a Vánoc, ještě chvilku u tohohle motivu zůstaneme. Filmem, který začíná na bojišti, ale do válečného žánru nespadá. Film, který má v názvu Vánoce, ale kolonku vánočního filmu také příliš nenaplňuje. Tak jak to tedy je? Bílé Vánoce jsou muzikálem ze zlatého věku 50. let. Název zdědily po slavné písni Binga Crosbyho, která začala okupovat rádia již v roce 1941 a ve filmu poprvé zazněla o rok později v rovněž vánočně laděném muzikálu Holiday Inn. O více než deset let později se vnesl název nově klasické koledy do nového filmu režiséra Casablancy Michaela Curtize. V posledních měsících druhé světové války se na frontě ze dvou vojáků utvořila muzikální dvojice, která bude později slavit úspěchy po celých státech. Bobu Wallace (Bing Crosby) a Philu Davisovi (Danny Kaye) zdánlivě nic nechybí. Kromě něžného protějšku. Phil je pevně rozhodnut dohodit Bobovi nějakou slečnu, i kdyby to mělo znamenat mnoho úsilí a neplánovanou cestu do Vermontu.

Krásné a talentované sestry Betty (Rosemary Clooney) a Judy (Vera-Ellen) Haynesovi se objevily jako na zavolanou. Judy rychle prokoukne Philovu lest a společně se pokusí popostrčit soukolí osudu a sblížit Boba s Betty. Z čehož budou v konečném důsledku i sami profitovat. Podaří se plány naplnit do Štědrého dne, dokud všichni tráví čas v hotelu bývalého generála Waverlyho (Dean Jagger)? A jak se bývalý vojenský velitel vypořádává s důchodem? Na tyto otázky je odpovězeno během dvou hodin. To je možná příliš času, nezapomeňme ale, že sledujeme klasický muzikál. Dobrá pětina snímku je tak věnována kompletním hudebním / tanečním vystoupením. Ta jsou po stránce choreografie povedená, z písniček uvízne v paměti krom osvědčené klasiky snad jen Count Your Blessings Instead of Sheep nebo Snow. Obvyklá romantická linka je pouze postavena pod rozkvetlé jmelí, než že by vánoční svátky přímo nějak řešila. Tomuto žánrovému filmu ubližuje jen existence celkově zajímavějších muzikálů, ať už po stránce obsahové, nebo po stránce audiovizuální. Jako samostatný snímek ale Bílé Vánoce obstojí chvalitebně. Naivní romantika, tanec, zpěv, zábava, to jsou ty správné doplňky Vánoc. Ať už jsou bílé, nebo nikoliv.

A Christmas Story (1983) - 60%

Vánoční příběh

Vánoční příběh trpí poněkud zvláštním syndromem, který pravděpodobně nejvíce působí na mimoamerické publikum. Přesto se na výčtu nejzásadnějších vánočních filmů stále drží na vrcholných příčkách. Proč tomu tak je? Děj se točí kolem typicky americké rodinky Parkerů a hlavně kolem ústřední postavy synka Ralphieho (Peter Billingsley). A protože se blíží čas Vánoc, jeho hlavním cílem je přesvědčit rodiče ke koupi pušky Red Rider BB komiksového hrdiny Červeného jezdce. Jak toho ale docílit a dokázat, že si s ní nevystřelí oko? To je námětem Vánočního příběhu, pásmem komediálních segmentů, které vede až k vytouženému Štědrému dni.

Úspěch filmu předurčovaly dvě okolnosti. Za prvé se jedná o klasický rodinný film, který si nejvíce užijí děti předpubertálního věku. Ti se dokáží s dětskými hrdiny snadněji ztotožnit a ocení veškerý infantilní humor, včetně očekávaného karikaturního chování dospělých postav. Skutečně rodinnou zábavu ze snímku pak dělá zasazení příběhu do 40. let. Proč? Protože tak v době uvedení do kin reflektoval vzpomínky na dětství aktuální vrstvy čtyřicátníků. Tento tah je doprovázen vypravěčem, dospělým Ralphiem (Jean Shepherd). Obdobné schéma můžeme znát například ze seriálu Báječná léta, nebo tematicky bližšího Života s Louiem. Toto zpečetění dvou cílových skupin ale s postupem let ztrácí část svého kouzla a pro vnitroevropany, jako jsme my, to platí dvojnásob. Vánoční příběh pak připomíná jiný do nebes vynášený kult - Rošťáci. A i když možná byla 80. léta štědřejší na dětské herce než dnes, z perspektivy současného diváka se jedná jen o velmi lehce nadprůměrné snímky. Na úspěch Vánočního příběhu se pak snažil navázat sequel z roku 1994 Moje letní story a přímé pokračování z roku 2012. Obojí bezúspěšně.

The Shop Around The Corner (1940) - 75%

Obchod za rohem

Je spousta filmů, které nemají s Vánoci nic společného, a přesto je s nimi automaticky spojujeme. Příkladem v českém prostředí budiž většina klasických pohádek od Pyšné princezny až po Obušku z pytle ven. Poté jsou filmy, které rovněž nemůžeme zcela jasně kategorizovat jako "vánoční", ale aspoň v nich hrají tyto svátky svou důležitou roli (třeba zmiňované Bílé Vánoce). Z celého výčtu všech takových snímků vyberme Obchod za rohem německého tvůrce Ernsta Lubitsche. Sledujeme osudy zaměstnanců jednoho malého budapešťského krámku pana Matuscheka (Frank Morgan). Jelikož je pan majitel výbušné povahy, nikdo si s ním nedovolí nesouhlasit. Kromě jeho nejstaršího pracovníka, Alfreda Kralika (James Stewart). Ten aktuálně prochází dvěma odlišnými stavy. Na jednu stranu nemůže vystát novou pracovní sílu Klaru Novak (Margaret Sullavan) a na druhou stranu je romanticky zamilován do děvčete, se kterým si dopisuje, ale které ještě neměl tu čest potkat. Ale co když je to jedna a tatáž osoba?

Už podle krátkého popisku si jistě většina vzpomene na Lásku přes internet. V té se do podobné situace dostala oblíbená dvojice Tom Hanks a Meg Ryan. Podobnost ale není čistě náhodná, neboť tato romantická komedie z konce 90. let je remakem právě Obchodu za rohem. Protože se nacházíme v době raných 40. let, místo e-mailů zde máme poštovní dopisy, zasílané anonymně na do P.O. BOX poštovní schránky. V ostatních aspektech se potom jedná o klasickou, byť dobovou, romantickou komedii. Několik málo studiových interiérů i způsob natočení pak připomenou divadelní představení, či spíše československé komedie s Vlastou Burianem nebo Hugo Haasem. Potěší tak obzvláště pamětníky, ale univerzální námět má potenciál bavit i globální obecenstvo. Stačí se jen vymanit z předsudků na první pohled jednoduchých černobílých komedií. James Stewart opět hraje svého typického ňoumu a s Margaret Sullavan vytváří pěkně dynamický pár, mezi kterým to jaksepatří jiskří. Celý děj je pak zpečetěn v období Štědrého večera, což z něj dělá ideálního představitele málo známého kinematografického zážitku.

Anděl páně (2005) - 70%

Anděl páně

Jelikož jsme už zmínili tu naší českou kotlinu, bylo by vhodné uvést i nějakého toho "našeho" představitele. Ale hledání není zrovna nejjednodušší. Na rozdíl od amerických patriotů nemáme ekvivalent snadněji prodejného konceptu Santa Clause. Interpretace našeho Ježíška ve spojitosti se zažitými tradicemi není nejjednodušší, a proto se (většinou televizní) filmy zaměřovali jen na tu samotnou dobu Vánoc. Vzpomenout si tak můžeme na vánoční eskapády Pana Tau nebo plastelínových chobotniček. Solidního zástupce takovéto úzce specializované kategorie nám přinesl ale až Jiří Strach s filmem Anděl páně. Jak si ale poradil s tak těžko uchopitelnou postavou malého Ježíška, který má být tím naším symbolem? Hezky česky.

Žádná tradiční česká pohádka se neobejde bez nadpřirozených prvků, jako jsou čerti nebo kouzla. V nejlepším případě je vhodné zasadit děj do období raného středověku. Ani Anděl páně není výjimkou, přesto kvalitativně vyčuhuje nad objemnou tvorbou televizní produkce. Ačkoliv rozpočet a výprava se v ničem nezadá s o něco málo nákladnějším televizním filmem, v tomto případě to ničemu nevadí. Nešikovný anděl Petronel (Ivan Trojan) je za své nebeské neplechy vyhoštěn na zem, kde má čas jeden den do Vánoc k tomu, aby napravil jednoho hříšníka. Pokud se mu to nepodaří, půjde jako padlý anděl rovnou do pekla. Cestou ho doprovází pekelník Uriáš (Jiří Dvořák) a netřeba dodávat, že si tato netradiční dvojice užije ve světě běžných smrtelníků spousty nečekaných chvil. Dál už není potřeba podrobně rozebírat děj o životě na hradu, lsti, lásce a hře mezi dobrem a zlem. Anděl páně je výjimečný nejenom hereckým obsazením (Jiří Bartoška jako Bůh), ale taky nápaditě napsaným scénářem, který dokáže prodat křesťanské poselství bez tlačení na pilu a užijí si ho tak bez problému i naprostí bezvěrci. Vánoční pastorely, sníh, tradiční česká lesnatá krajina, vynikající Ivan Trojan… Instantní klasika je na světě.

Arthur Christmas (2011) - 70%

Velká vánoční jízda

Vánoce prodávají, o tom žádná. Vědí to i filmoví tvůrci a převážně přes snímky pro děti se snaží nalákat ratolesti a jejich rodiče na další pestrobarevnou jízdu. Dosud jsme tuto kategorii víceméně přehlíželi, tak je nyní konečně čas na nějakou tu animovanou řachandu. Jednu z těch kvalitnějších nám přinesla v nedávné době kooperace studií Aardman Animations a Sony Pictures Animation. První z nich přivedlo na svět slavnou dvojici Wallace a Gromita, druhé povedený animák Zataženo, občas trakaře. Společně pak spolupracovali na letošních Pirátech, nebo právě na loňské Velké vánoční jízdě. Příběhu o funkčnosti systému Santova rozdávání dárků během jednoho jediného večera a o celé jeho rodině.

Santa Claus totiž není odjakživa jenom jedna postava, nýbrž titul, který se dědí z generace na generaci. Současný Santa (Jim Broadbent) je už na prahu důchodu a rodinné žezlo má přebrat nejstarší syn Steve (Hugh Laurie). Milovník nejmodernější technologie, kterou jeho hi-tech sáně disponují. Oproti tomu děda Santa (Bill Nighy) je zastáncem klasického způsobu distribuce za pomocí starých sání a tažných sobů. A pak je tady Arthur (James McAvoy). Stará se o přijaté dopisy a je asi největším nadšencem ducha Vánoc. Proto nedokáže přenést přes srdce, že kvůli chybě zůstane jedno dítě bez dárku. Na popud racionální rodiny se vydává s dědou a balícím elfem Bryony (Ashley Jensen) na starých sáních na velkou vánoční a dobrodružnou jízdu. A o zábavu je postaráno. Vliv studia Aardman je znát i zde. Přestože se jedná o CGI animák, užijí si jej i dospělí diváci. Příběh je prošpikován spoustou vtipů a verbálních narážek, které docení spíše starší obecenstvo. Pro caparty tu je dostatek barviček a oblíbení-hodných charakterů. Pokud chcete vybrat snímek pro celou rodinu, s Velkou vánoční jízdou neuděláte chybu.

Mickey's Christmas Carol (1983) - 90%

Mickeyho Vánoční koleda

Animované grotesky patří k vánoční pohodě už od dob hromadné distribuce televizorů do domácností. A jedním z největších dodavatelů tohoto formátu zábavy je pochopitelně i slavný myšák a jeho továrna na sny. Animované kraťasy bavily diváky od přelomu 30. a 40. let jako předfilmy v kinech a odtud se postupně dostaly až na televizní obrazovky. Ze svátečního hlediska si můžeme vzpomenout na vánoční epizody Mickey Mouse, Donalda, Goofyho a dalších. Kompilace vánočních dílů dokonce vyšla i v několikanásobné podobě dvd disků, neb je z archivů rozhodně co vybírat. My se ale přesuneme až do roku 1983, kdy vznikla pod taktovkou studia Walt Disney krátkometrážní adaptace Vánoční koledy Charlese Dickensona.

Příběh této vánoční povídky je už notoricky známý. Skrblík jako Ebenezer Scrooge svátky neslaví, v popředí jeho zájmu je jen a pouze vlastní bohatství. Hamounstvím a lakotou od sebe odhání všechny optimisticky naladěné duše a zdá se, že Vánoce prožije spokojeně jen po boku bankovek a mincí. Osud mu dá ale ještě jednu šanci a během Štědrého dne za ním sešle postupně tři duchy Vánoc - těch minulých, současných a budoucích. Dokáže Ebenezer přehodnotit styl vlastního života? Dnes už každý zná odpověď, už jen díky nesčetnému množství jednotlivých adaptací (například klasická verze z roku 1938, "osmdesátková" reimaginace Strašidelné Vánoce, nebo vánoční speciál britcomu Černá zmije). Samotný Disney do této vody vstoupil několikrát, naposledy pod vedením Roberta Zemeckise a jeho posednutím motion capture technologií. Ale ani řádění digitálního Jima Carreyho nedokázalo trumfnout kouzlo půlhodinové verze se známými animovanými postavičkami. Jednoduchost a čistot příběhu zůstává věrná předloze a příjemný emocionální zážitek je tak zaručen.

How the Grinch Stole Christmas! (1966) - 70%

Jak Grinch ukradl Vánoce

Po zmínění studia Disney by nebylo fér nezmínit jeho největšího groteskového konkurenta Warner Bros. Ale nejedná se o žádnou znouzecnost nebo „studiovou korektnost“. Opatrovníci králíka Bugse nebo kačera Daffyho vytvořili na základě oblíbené dětské knihy Dr. Seusse Jak Grinch ukradl Vánoce. Zahořklý tvor Grinch je znechucený veškerou tou radostí z nedaleké vesnice, a tak se rozhodne tuto radost všem jeho obyvatelům překazit. V přestrojení za Santa Clause postupně prochází dům po domu a místo rozdávání dárků krade všechny vánoční věci. Ideální snímek pro všechny cyniky? Ale asi v tom bude nějaký háček, když se z Grinchova dobrodružství stala oceňovaná vánoční klasika…

Stejně jako v případě Mickeyho Vánoční koledy se i tady jedná o půlhodinový krátkometrážní animovaný film. Délka veršovaného muzikálu, který doprovází hlas Borise Karloffa (Frankenstein), je ideální, protože obsahuje vše potřebné. Přílišné natahování posléze vede ke snižování celkové kvality, o čemž jsme se mohli přesvědčit u hrané adaptace z roku 2000 (kde si chlupatého zelenáče vystřihl Jim Carrey). Chuck Jones a Ben Washam zkrátka vytvořili adekvátní animák a přinesli světu novou klasickou vánoční koledu "You're a Mean One, Mr. Grinch". Český divák je pouze ochuzen o tradici dětských knih Dr. Seusse a všechny jejich adaptace se tak u nás netěší přílišnému úspěchu (Horton Hears a Who! nebo letošní The Lorax). Tradice je tradice a tak se nikdy nestane, že by Grinch nahradil v české kotlině takové Tři oříšky pro Popelku. Jeho existenci ale nemusíme ignorovat, na to je jeho popkulturní dopad příliš velký.