Rare Exports (2010) - 50%

Rare Export

Celý svět automaticky přijímá ideu Santy Clause jako hodného, vousatého staříka s nadváhou a obsesí v obdarovávání hodných dětí. Finští tvůrci se ale hbitě oprostili těchto zažitých stereotypů a rozhodli se nenásledovat vyšlapanou cestičku tradičních (anti)vánočních filmů. A s pílí severoevropských filmařů vyprodukovali temný survival horor, kde nebezpečným zabijákem není nikdo jiný než... samotný Santa Claus! Jedná se o námět céčkové kategorie, nebo jsou v námětu skryté komediální střípky? Stačí si vzpomenout na sousedy z Norska a jejich vážně/satirické Lovce trolů. S Rare Exports je to krapet komplikovanější.

Námět filmu pochází z hlavy Jalmari Helandera, který už v letech 2003 a 2005 vytvořil dva krátkometrážní festivalové snímky, jejichž náplní byl odchyt uprchlých svatých mužů laponskými lovci a jejich následná převýchova a export do celého světa. Na poli několika minut tento "vážný" námět fungoval na výbornou a o to více vynikla jeho zamýšlená komika. Nehledě na odbornou filmařskou práci. Díky pozitivním ohlasům přepadla Jalmariho myšlenka vybudovat na netradičním obsahu celý film. V roce 2010 tak přišel celovečerní "remake" Rare Exports Inc. Ale bohužel ztratil notnou dávku své původní svěžesti.

Hlavní hrdina. Vítej zpět, zašlá éro direct-to-video rodinných komedií!

Příběh se točí kolem amerických archeologů, kteří v pohoří Laponska vedou vykopávky za účelem nálezu hybernovaného Santy Clouse. Nemají však tušení, s jakým nebezpečím čím si zahrávají. Hlavní děj je však věnován finským osadníkům / řezníkům /obchodníkům. Záhadné mizení dětí a sobí masakr je doprovázen zjevením podivného nahého pána s plnovousem. Může stát za celou pasekou on? Jediný malý Pietari (Onni Tommila) má představu o blížícím se nebezpečí, ale dospělí jej pochopitelně nehodlají vyslechnout. Alespoň do té chvíle, kdy ti zlobiví na vlastní kůži pocítí Santův hněv. Neb se blíží Vánoce, přirozeně.

Finští mazáci a jejich objev (a ne, vlevo nestojí Willem Dafoe)

Z popsaného námětu by se dalo usoudit, že před sebou máme poměrně originální slasher, jehož hlavní postava má v sobě rysy skrytého černého humoru. Tento potenciál byl plně využit v avizované krátkometrážní předloze. Delší stopáž (i když nijak přehnaně dlouhá, na celovečerní film poměrně střízlivých 84 minut) si žádá více natahovaného děje. Naštěstí je prostředí mrazivého severu Skandinávie natolik teritoriálně atraktivní, že lze veškeré exteriérní záběry bez problémů strávit. Menší kolaps nastává u nelogického uvažování hlavních postav a neuvěřitelného vývoje hlavního dětského charakteru. Hrdinské finále a nejištěné manévrování na helikoptéře nad ohradou pod elektrickým napětím působí od jedenáctiletého Pietariho hodně rozpačitě a nepatřičně. Obzvláště s kontrastem bojácného dítka s plyšovým kamarádem, kterým byl na počátku filmu.

Byli jste letos hodní nebo zlobiví? Santa si pro vás přijde!

Možná byl tento krok cílený a měl tak s vážnou tváří vytáhnout skrytou komiku, leč podprahová zábava se nedostavila. Naopak několik neskrytých fórů a "WTF scén" funguje celkem dobře. Například když tři lovci a Pietari sedí v jateční hale, jedí sušenky a přemýšlejí, jak naloží s uvězněným Santou, který mezitím visí uprostřed místnosti spoutaný na háku. Jak film pokračuje, objevuje se další zvláštní kontrast. Na jednu stranu Rare Exports vypadá jako od české televizní produkce, čemuž především odpovídají herecké výkony (dosaďte si Ondřeje Vetchého nebo Marka Vašuta a kvalitativní změna se nedostaví). Na druhou stranu je nutné ocenit kvalitní práci s kamerou a monumentalitu soundtracku. Naléhavé tóny skladatelů Juri Seppä a Miska Seppä znějí epicky, jen často doprovází nevhodné scény. A podobný rozkol je symptomatický pro celý snímek.

Distribuční společnost Santa Clausů, Finsko.

Na temný horor nelze brát Rare Exports vůbec vážně, na komedii zase neobsahuje příliš zábavných segmentů (alespoň jako v Mrtvém sněhu, který si na nic nehraje). Iritující chování hlavních postav uspokojení rovněž nepřinese a zůstává nám akorát zajímavý námět a správně mrazivé prostředí. Přes několik povedených scén je tak lepší dát šanci sedmiminutové verzi (ve které si rovněž zahráli Tommi Korpela a Jorma Tommila, navíc bez otravného Pietariho), která obsahuje vše podstatné. Jako demonstrace filmové dovednosti severoevropských tvůrců to není špatné, stejně jako netradiční pohled na postavu otce Vánoc. Jako samostatný film zůstává toto "vzácné zboží" díky svému kvalitativnímu rozpětí v sekci průměrnosti. Pokud však máte jemnější cit pro finský smysl pro humor, několik bodů si připočtěte.