Nákaza |
Celým snímkem se prolíná parafráze na nedávné "halo" v podobě prasečí a ptačí chřipky. Především z pohledu bloggera (Jude Law), který se snaží navodit paniku a vydělat na ní proklamováním údajného léku. Tento mediální pohled, který se snaží napadat neprůhlednost a tajuplnost korporátních organizací není ovšem prioritní, aby se zvrhl do jejich přímočaré kritiky. Děj především sleduje průběh hledání prvotního roznašeče a následné tvorby antiviru, kterou ztěžují všudypřítomná byrokratická nařízení. Nasazení vědců, investigativní pátrání, snaha nevyvolávat paniku a morální otázky distribuce nedostatkového zboží v podobě potenciálního antiviru jsou základními nosnými prvky, navozující uvěřitelnou atmosféru.
Velkým plusem je absence klasického hollywoodského patosu a vyprávěcích postupů. Nelze s přesností odhadnout osudy postav, neboť hvězdnost obsazení (Matt Damon, Kate Winslet, Laurence Fishburne, Gwyneth Paltrow, Marion Cotillard a další) nemá žádný vliv na životnost charakterů. Těch je zde několik, všechny rovnocenné a stejně důležité, že nelze určit žádnou hlavní roli. Dalším kladným hodnotícím prvkem je propíraná hudba Cliffa Martineze (tento rok rovněž Drive a The Lincoln Lawyer). Jeho elektronická a odosobňující hudba je spíše snůškou audio efektů podtrhujících chladnou a realistickou atmosféru, na rozdíl od typických táhlých a smutných smyčců. Na emoční strunu zabrnká ve výsledku silněji, neboť podtrhuje reálnost nebezpečí podobné epidemie.
Steven Soderbergh natáčí atmosferické filmy, odlišné od zbytku produkce. Ať se jedná o oscarovou Erin Brockovich, trilogii Dannyho parťáků nebo životopisného dvojfilmu o kubánském partyzánovi Che Guevara, drží si svůj osobitý styl, který ho jasně identifikuje. A katastrofická Nákaza není výjimkou. Jen, jako zbytek jeho tvorby, nemusí najít pochopení u všech diváků. Uvnitř se však skrývá něco hlubšího, co stojí minimálně nad zauvažováním.
"Someone doesn't have to weaponize the bird flu.The birds are doing that."
0 komentářů:
Okomentovat